Galaxie Team
GALAXIE
Lucie, středa 13.12.2017, 2:16:52
20.12.2005
Babyshambles: Down In Albion

Babyshambles: Down In Albion

Tak jsme se konečně dočkali a kapela Babyshambles seskupená kolem kontroverzní osoby jménem Pete Doherty vydává svoje debutové album.
 

O této kapela a hlavně o jejich kontroverzním zpěvákovi bývalém frontmanovi The Libertines Petovi Dohertymu, který si na truc založil svoji novou kapelu Babyshambles :-), jsme informovali na webu už několikrát pomocí krátkých bleskovek, kde už jste měli tu možnost pochytit nějaké ty informace, a právě v této době se mi dostal do rukou ten magický disk Down In Albion… Po mnoha problémech, které jeho natáčení předcházely, např. zatčení za držení drog, nedostavení se na několik koncertů a zkoušek, ztracení obalu desky atd. Jelikož už mám desku v rukou, musím vám slavnostně oznámit, že náš milý Pete Doherty se ještě nestihl ufetovat a taky to nezvládl nikdo z kapely, kteří v tom taky řádně jedou, nevím ale jak dlouho to bude ještě trvat, proto doporučuji vyrazit na jejich nejbližší koncert, možná je potom už nikdy naživo neuvidíte.



Jak dlouho už jedou v drogách? To přesně nevím, ale možná bych si podal sázku na Peta asi kolem 2 let drogové závislosti, to je ještě vynikající pro autorské a muzikantské výkony, kdy máte plno nápadů a chuti něco předvést, viz Kurt Cobain (Nirvana) a Layne Staley (Alice In Chains), ale když to bude dlouho trvat, nemusí to dobře skončit jako u předchozích příkladů hudebníků, kdy jeden z nich spáchal sebevraždu v roce 1994 a druhý se v roce 2002 předávkoval. Budoucnost nemá cenu zkoušet předpovídat, prostě to nějak dopadne, možná špatně nebo taky dobře, ale teď je důležitější ono debutové album. A co je teda na Petovi zajímavého, když odstraníte jeho skandály a hudební talent? Jde o jeho vzhled velkého exota, nevinná dětská milá tvářička + někdy až šedivá strupovitá kůže oživlé mrtvoly, charakteristický klobouk skrývající umaštěné vlasy, hlavně oblečený ve stylovém formálním obleku a pro fanynky jeho smutné feťácké oči, při pohledu na ně se můžou prostě totálně zbláznit. Jednoduše fakt propracovaná image, která asi není nějak uměle vymyšlená…



Když poprvé uslyšíte album, moc vás to neosloví, až na několik velmi chytlavých písniček, připadne vám to jako spíše rozpracované demo, a tak pravděpodobně bude probíhat i několik následujících poslechů, kdy se musíte trochu soustředit, až nakonec už přijde konečné získání a následná hudební závislost na nebezpečných drogách Babyshambles. Deska začíná skvělou skákavou, ale poté jemnou písničkou francouzského pojmenování Le Belle Et Le Bete, tím skákavou myslím hlavně její začátek. Má takový gentlemenský nádech a Pete rychle a sebejistě prohlašuje "Řeknu vám příběh, ale stejně nebudete poslouchat…" a někdy v půlce nechává zazpívat i svoji přítelkyni modelku Kate Moss, vlastně už nevím jestli je to jeho přítelkyně, potom co šla na odvykání a on ne, ale to jejich věc a její zpěv ujde, tak není co namítat. Fuck Forever je druhý singl z desky a zároveň je k němu natočen perfektní videoklip, který stojí zaručeně za shlédnutí, hned na začátku nezdravě vypadající týpek se pokouší sbalit a domluvit si schůzku s neméně okouzlující prodavačkou vstupenek v kině, jenže je odmítnut, poté přechází záběr, celá kapela hraje na nějakém zabláceném dvoře, objevují se různá zvířata jako osel, koza, prostě taková ty užitková. :-) Pete učí oslíka tančit, halí ho do vlajky Velké Británie, dává mu svůj klobouk… Nastává totální chaos, Pete s dalším členem kapely si hraje na toreadora za pomoci oné vlajky a nakonec se onen nezdravě vypadající týpek setká se svojí láskou z kina, které přesto přišla. Ale co je na tom zajímavého kromě klipu? Hlavně melodie zařezávající se do paměti a krásný popěvěk Fuck Forever!!! A Rebours se nese ve středním, zní tak docela mírně melancholicky, ale přesto chytlavě, vlastně zde to vypadá nejvíc jako demo. The 32 Of December mi trochu připomínalo Clash, až do změny někde po druhé minutě, ale potom se znovu vrátil původní zvuk. Pide Down se může stát klidně novou punkou hymnou, vlastně punk / rockovou hymnou, strhne vás hned na začátku a pustí až na konci, kdy vás chytne Sticks & Stones s tím svým pískáním a smutným začátkem s pár zvuky kytary, následuje občasný zvukový a hlasový nápor, ale smutnění pokračuje. První singl Killamangiro, tak tohle už jsou jasní Clash (přepracované Killamangiro vypadlo z London Calling) a Babyshambles mají to právo si tuhle skladbu klidně dát na album, zní to perfektně punkově. Následující písně 8 Dead Boys a In Love With A Feeling mi připadají kvalitativně stejné, i když první je mnohem energičtější než druhá. Pentonville je snad nejšílenější kousek na albu, rapuje tam někdo pod jménem General Santana, je to takové černošské ska, jinak když se podíváte do Petova života, zjistíte toto: Pentonville - vězení, kde pobýval nějakou dobu, když ho chytli za držení drog. What Katie Did Next je pokračování písně What Katie Did z druhého a posledního alba The Libertines, celé to vypovídá o jeho nerozhodnutém vztahu s Kate Moss, kterou bezmezně miluje. Albion je vybrán jako třetí singl z desky, nese se na hodně popovém romantickém proudu, tohle hned zapůsobí na fanynky, už vidím ty zástupy na koncertech, ale písnička je to fakt nahraná. Back From The Dead mi připadlo průměrné, prostě takové nezajímavé, někde jsem slyšel, že verze z koncertů nebo dema jsou lepší, ale to opravdu nevím. Loyalty Song má kouzelnou snovou atmosféru doplněnou harmonikou. Je to až takové dětské, šťastné a nevinné. Up The Morning ze začátku obsahuje pouze takové vybrnkávání, z dálky se ozývá tiše zpěv a neustále roste hlasitost, až mi běhá mráz po zádech, přidají se kytary… a zase ztlumení a následné zesílení, prostě nádherné, fakt atmosférické, a tak se to ještě několikrát zopakuje, dokud nepřijde závěrečné sólo. Nakonec čeká Merry Go Round hraná na španělku, zní hodně smutně, ale zato živě. Vlastně celé to zní tak ušmudlaně a živě a to řadím jako velké plus, už dost tady bylo umělých desek, připomíná mi to tímhle stylem Nirvanu a jejich poslední studiové album In Utero, sice ne svojí tvrdostí, ale stylem života, produkcí desky, texty básnickými a zamyšlenými…



Neobsahuje sice nic stylově jiného než alba The Libertines (ať žijí oživené 70. léta), ale je mnohem osobnější, Pete Doherty zde vlastně vypráví svůj příběh, není sice dobrý zpěvák, ale rozený vypravěč, od kterého si jeho pravdivé příběhy s chutí poslechnete. Díky jeho síle charisma si vás dokáže jednoduše získat, ať už udělá cokoliv. Album se povedlo, musíte mu dát opravdu více času než u jiných alb, ale vyplatí se to. Pokud se Pete nebo někdo z jiných neufetuje, můžeme od nich čekat ještě fakt zajímavé věci a pokud se nějaké neštěstí stane, můžeme tu mít opravdu silný kult osobnosti.



Poslední informace: Pete Doherty se příhlásil před několika dny do léčebny, kde si také odvykala jeho přítelkyně Kate Moss, ale dlouho tam nevydržel a utekl, více o aktuálním dění není známo

Kapela: Babyshambles
Album: Down In Albion
Jazyk: Angličtina
Žánr: Pop / Rock
Sestava: Zpěv - Pete Doherty, kytara - Patrick Walden, basa - Drew Mcconnell, bicí - Adam Ficek
Hodnocení: 83 %


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Babyshambles: Down In Albion (0 komentářů)
Jméno:E-mail:
Předmět:
Text:
Kontrolní otázka: 10 + 4 =
Tip: Nechcete stále vyplňovat své údaje a kontrolní otázku? Zaregistrujte se. Pokud již svůj účet u nás máte, přihlašte se.
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132