Dead Rising (Xbox 360)

V roce 2004 dokázal Zack Snyder tuhle oblibu nemrtvých lidí uvést pro nové tisíciletí v remaku Dawn of the Dead a o dva roky později se mohli i Xbox – fandové radovat. Zábava se zombies přiletěla na jejich konzoli od těch nejpovolanějších, od firmy Capcom mající na svědomí kultovní nemrtvou sérii Resident Evil. Residentem se možná zapsali do dějin, nejvíce se však Romerově podobě přiblížili právě s nyní recenzovaným Dead Rising.

O přiblížení by se vlastně ani moc mluvit nemělo, slovo vykrádačka v nejlepším slova smyslu padne asi lépe. Reportér Frank West dostane tip, že v městečku Willamette by mohl být parádní sólokapr. Armáda uzavřela všechny přístupové cesty a tak Frank požádá pilota helikoptéry, aby jej dostal do centra dění. Ve Willamette však řádí doslova peklo, mrtví se potulují po ulicích a požírají poslední živé. Frank však není žádné ořezávátko a namísto prostého focení ze vzduchu nechává pilota odletět s příslibem, že se za tři dny sejdou na střeše nákupního střediska. Náš reportér má tak skutečně dvaasedmdesát hodin na rozlousknutí záhady oživlých mrtvol, a že to nebude legrace je vám už jistě naprosto jasné. Naštěstí je v nákupním středisku ještě dost přeživších, kteří se snaží udržet zombies mimo komplex, bohužel (nebo spíš díky) kvůli stařence a její závislosti na své čivavě se nemrtví dostávají do budovy a Frank se rozhodne zachránit poslední živé stejně jako poznat tajemnou Isabelu.

Žánrově je Dead Rising akční sandbox se zombies. Cože to vlastně znamená? Jednoduše si děláte v tomhle virtuálním hřišti co se vám zamane. Jednotlivé lokace jsou zamořeny (doslova!) nemrtvými a náš hrdina všemožně putuje po jednotlivých sekcích nákupního střediska ve snaze posunout příběh dál či zachránit další živé lidi. Vzpomínáte si, jak v *Úsvitu mrtvých *hlavní hrdinové bojovali čím se dalo? Byla to sranda, že? V Dead Rising je to ještě větší sranda. Představte si veškeré náčiní, na které můžete v nákupním středisku narazit. Máte? No a všechny tyhle předměty můžete použít jako svoji zbraň. Můžete nasazovat zombies na hlavu masky plyšových medvídků, házet na ně CD nebo použijete vetší kalibr, sekačku, nákupní vozík, plasmovou televizi či ultimátní motorovou pilu nebo křovinořez. Je to amorální, je to černé, je to kontroverzní a především je to neskutečně zábavné. Tak, intelektuály jsme už zahnali, nyní nám tu zůstávají příznivci černého humoru a filmových béček.

Dead Rising byla jedna z prvních her uvedená na Xbox 360 a na kvalitě zobrazení je to znát. Zapomeňte na nějaké HD efekty, ale uvědomte si, že se na scéně klidně objeví přes dvě sta různých postav, které se naráz pohybují. Autoři si s nemrtvými opravdu vyhráli a přestože se jednotlivé zombie opakují, rozhodně je jejich variabilita obrovská. Nákupní centrum je skutečně rozsáhlé, takže pohled do dálky na všechny ty nepřátele je skutečná lahůdka. K tomu si připočtěte postupné levelování postavy v základních vlastnostech jako je zdraví, rychlost, síla nebo možnost učit se nové chvaty proti nepřátelům. Jako další zpestření máte, coby reportér, možnost fotit probíhající události, kdy vás hra hodnotí za kompozici nebo obsah snímku a za kvalitní fotky pak můžete získat zkušenosti, které se v této hře hodí neustále. Po celém středisku jsou rozesety oděvní obchody, takže si Franka můžete navlíknout do všemožných oblečků. Pohled na svalnatého borce, kterak v růžovoučkých koktejlkách likviduje nemrtvé, je skutečně k nezaplacení.

Abychom však nemlátili jen zombies, přichystali nám autoři do cesty i některé bossy. Nejedná se o nějaká ohavná monstra, nýbrž lidské charaktery, které neunesly tíhu situace a jednoduše jim hráblo. Spektrum je různorodé, počínaje uprchlými vězni, přes pomateného klauna, sektu či homosexuální obtloustlou policistku. Ti všichni tvoří nepovinné mise či překážky při odhalování poměrně komplikovaného příběhu, za který se hra vůbec nemusí stydět. Ač je zápletka poměrně klasická a filmově béčková, v herním světě jde o velmi příjemnou záležitost doplněnou o fakt, že děj má několik konců a dost možná vás rozuzlení příběhu překvapí.

Tak co? Nalákaní? Tak si utřete ty sliny z podlahy a přesuneme se k záporům. Těch má hra bohužel přehršel. Ne nadarmo považuji Dead Rising za jednu z mnou nejvíc nenáviděných a zároveň nejvíc obdivovaných her. Poslechněte si tedy nejprve několik rad, jak dohrát hru bez rozmlácení gamepadu. Dead Rising je velmi frustrující hrou, zaprvé je velmi omezený počet savepointů, které při náročných misích znamenají dost deprimující záležitost. Během příběhového prvního dne se nebojte zcela regulérně zemřít, a to bez nahrávání předchozí pozice. Frank totiž započne hru od začátku, avšak jeho zkušenostní body zůstávají, první den se dá „sfouknout“ za relativně krátký časový úsek, takže smrt v Dead Rising je jen novou příležitostí. Dalším problémem je nemožnost se pohybovat při střílení či házení věcí. Chápu, že v Resident Evil tento fakt zhušťoval atmosféru, ale zde je stonásobná přesila, a tak se například základní pistole vůbec nevyplatí používat. Dalším problémem jsou bossové, kteří jsou povětšinou odporně tuzí a jejich eliminace dá fest zabrat. Povětšinou není vůbec zbabělé si najít na internetu jejich nechtěně naprogramovanou slabinu k jejich poražení jako zasekávání o stěnu či jiný podvodný trik. Ono totiž, když zemřete v takovémto souboji, vracíte se na poslední save-point, což v některých případech může být i několik minut cesty a to je podesáté frustrující až hanba. Stejně zničující je i AI přeživších, které musíte eskortovat. Jejich inteligence občas připomíná chování nemrtvých a všemožně se zasekávají. Navíc při odchodu do dalšího levelu je musíte mít na očích, v opačném případě zůstanou za dveřmi a jsou sežráni zaživa.

Zmíněné chyby by se, dle mého názoru, daly snadno opravit. Tvůrci však měli odlišný názor. Přes všechny nedostatky jsem však Dead Rising dohrál všemi možnými variantami a pídil se po mnoha skrytých místech a bonusech. Tahle hra vás buď rozzuří do běla, pokud jste u her vzteklouni, nebo vás rozzuří stejně, ale vy pořád budete chtít jít dál, zlepšit se a dopídit se vytouženého konce, který se při průměrném hraní může pohybovat kolem 20–40 hodin. Navíc na první dohrání skutečně nemáte šanci zachránit všechny živé, takže v druhém pokusu se můžete pokusit zachránit jinou partičku. Anebo si lze prostě jen tak pustit survival mode, kdy vám jen běží časový číselník sdělující, jak dlouho jste zůstali naživu, ono i tohle může stačit ke štěstí. Po těžkém dni se bezduchá eliminace zombies šikne jako nic jiného. Sečteno a podtrženo, Dead Rising má mnoho chyb, ale nad tím vším převažuje variabilita, hravost a atmosféra celé hry.

Další recenze autora stejně jako jiné články naleznete na jeho blogu.