Nezvykle,
nevlídně,
na mě hledí
ocelový chlad.
V očích střepy
a balvan na srdci,
co musí ven.
Za tuhle vyhrocenou chvíli
si můžu
sama.
Pár neupřímných polibků
a úsměvných pohybů… Byl to pouhý akt.
Miláčku,
copak už i láska
je pro nás jen pojem?
