Harold & Kumar Escape from Guantanamo Bay

Psal se rok 2004 a do kin vyrazila bláznivá komedie nesoucí název Harold & Kumar Go to White Castle (u nás známá pod českým překladem: Zahulíme, uvidíme). Směs zábavných scén bez hlubšího příběhu, která spoléhá na vulgární a „záchodové“ fórky doplňované dýmem ze zapálené marihuany. Nic velkého se od snímku nečekalo, o to větší to bylo překvapení tvůrců, když jim 9 milionová letní teen komedie celosvětově z kin vynesla sumu 18,3 mil. Už tehdy vznikl nápad na pokračování s vidinou tučného zisku a narvaných kinosálů. Lidem se očividně komedie s „travičkou“ náramně zamlouvala a „pošahaní“ Indové s obrovskou chutí k jídlu byli dost cool. Já osobně jsem si se zhulenou dvojicí pár nudných večerů velice zpříjemnil, takže jsem od hodně diskutovaného pokračování čekal minimálně stejnou porci zábavy.

Příběh začíná o pár desítek minut později poté, co jsme se s hrdiny rozloučili na konci prvního dílu. V úvodu nás přivítá krásná píseň Luise Armstronga: „What A Wonderful World“, kterou překazí Kumarův hlučný pobyt na WC (po spořádání 30 burgerů se není čemu divit). Následuje urychlené sbalení potřebných věcí a „HURÁ DO AMSTERDAMU“. Samozřejmě vše nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Dostat se do správného letadla je jedna věc, ale nechat se přistihnout při kouření dýmky s marihuanou, která následkem domácí výroby připadá jedné vlastenecké postarší dámě jako bomba v rukou neameričana, je věc druhá. Ale řekněte mi, kdo jiný než Harold a Kumar by kouřil mariánku na WC v letadle, když si ji o pár hodin později může užít v Amsterdamu legálně? Odpovědět si můžete sami, ale pochybuji, že by někdo měl tak triviální nápad jako naši společníci.

Film nás dále zavede do věznice u zátoky Guantanamo, kam jsou umisťováni teroristi a veřejní nepřátelé U.S.A. Zde se oba seznámí s krutým zacházením a nepřiměřenými pravidly. Šťastnou náhodou se však naší dvojici podaří utéct na svobodu. Čeká je ovšem ještě dlouhá cesta do Amsterdamu, kterou jim komplikují federální agenti a Neil Patrick Harris se svými nemravnými choutkami a lehkými drogami. Jak to nakonec všechno dopadne, se dozvíte po zhlédnutí této letní oddechovky. Čeká na vás pár gramů nazelenalého dobrodružství.

Po dlouhém čekání, jsem se konečně dočkal. Znovu jsem se zasmál tragikomickému a harmonickému duu, které je určitě největším lákadlem snímku. Je vidět, že právě na to scénáristé, kteří se chopili i režie, spoléhali. Vkusných i nevkusných dialogů je zde mnoho, avšak inteligentního humoru, kterému já osobně fandím více, se tu pochopitelně nedočkáte. V určitých aspektech je film vyspělejší a velkolepější než jeho předchůdce, ale ke konci je naopak trapnější a až moc monotónní. Příběh se začne propadat zhruba v polovině snímku, což mě po výborném začátku mírně zklamalo. Postupně ztrácí na humoru i intenzitě a najdou se také záblesky trapné předvídatelnosti. Je to přesně ten typ filmu, u kterého musíte vypnout mozek, zapálit jointa a čistě a nezávazně se bavit.