Galaxie Team
GALAXIE
Jiří, čtvrtek 24.4.2014, 15:33:42
Hemisphere (3. díl)

Hemisphere (3. díl)

Zajímá vás, o čem bude pojednávat 3. kapitola povídky Hemisphera nesoucí název "Cestou k branám Enderu"? Tak čtěte dál...
 

Nad hlavním městem Abarasu se tyčí obrovská sněhobílá věž, po vrcholu této věže se za svitu hvězd prochází panovník Artemidský. Celých zbytek svého života, již šest let, je v moci svého vlastního syna, Duncana Artemidského.Duncan jej drží v tomto městě a svévolně za něj rozhoduje, panuje jeho zemi, avšak jeho starý otec se nevzpírá, i když by se mohl pokusit udělat všemu přítrž jediným rozkazem. V tom na noční obloze panovník Artemidský spatřil zvětšující se hvězdu, stále nabírala rozměrů a tvaru, až v ní král rozeznal loď. Loď s ohnivou čárou táhnoucí se za zádí přeletěla nad městem a zmizela za obzorem, kdesi v písečných dunách. Král si pomyslel: ,,Proroctví se naplnila…„.

Anathema havarovala 200 až 300 mil za hlavním městem Abarasu, cílem Neilovy posádky. Všichni přežili, Neil se vypotácel z neporušeného velitelského můstku. První se vydal zkontrolovat posádku, čidlo automatických dveří zaregistrovalo jeho pohyb a dveře se otevřely. Neil v místnosti spatřil předsedu, jak podpírá ženu, muž s kápí seděl na zemi a ještě se vzpamatovával. Zdálo se, že vše je v pořádku. Neil všem pomohl ven a utábořili se poblíž lodi. Když Neil s mužem v kápi rozdělávali oheň, tak se snažil zapamatovat si povrch krajiny a možná místa k útěku před Abaraskými strážemi. Rysy krajiny byly nehostinné, Neil s Anathemou havaroval přímo ve středu pouště. Všude okolo se rozprostíraly rozlehlé duny s nedostatkem vody a se smrtícím pískem. Kdyby Neil nevěděl, že poušť nepokrývá celou planetu, připomínalo by mu toto bohem opuštěné místo, písečnou planetu Arakas. Všichni členové výpravy si sedli k ohni, aby se poradili. ,, Skončili jsme v dost svízelné situaci.“ , začal muž s kápí, ,,Pravda. Duncan nás očekával a zakročil proti tomu, abychom se na planetu nedostali. Je jen štěstí, že jsme přežili a spadli jen několik málo mil od Enderu." , promluvila žena, Neil jen stroze dodal: ,, Do města se budeme muset vydat pěšky, Anathema nemá dostatek paliva, jinak je schopna nás dopravit nazpět." . Předseda ukončil rozhovor svým posudkem: ,, Pak se tedy, jak praví legendy, musíme vydat do města pouští, bude to dlouhá a namáhavá tří denní cesta. Zásob máme jen pomálu, sotva na den.,, Nyní pojďme odpočívat ,přátelé, zítra nás čeká těžká a těžká cesta, hlavně musíme šetřit vodou." Zbytek večera nikdo nepromluvil, všichni jen tiše zírali do ohně, Neil šel spát dřív než ostatní.

Ráno se Neil probudil za úsvitu. Ztěžka otevřel oči a spatřil předsedu jak s ním třese. Předseda jej naléhavě oslovil ,, Neile. Neile, vstávej." , Neil se zvednul: ,,Co se děje?„, předseda stále s tím naléhavým výrazem v očích pokračoval: ,, Sarah a Pol šli prozkoumat terén, vystoupí na nějakou vysokou pahorkatinu. Pravděpodobně jsme na chvíli v bezpečí, Neile. Sarah ovládá jakousi moc, s kterou dokáže okouzlit a manipulovat snad s každým. Zkoušela to i na mne, ale zatím jsem nepodlehnul. Neile, zkusila to i na tebe?“ Neil si vzpomněl na rozhovor na Anathemě, tehdy jej Sarah skoro okouzlila. ,, Ano, cestou na Abaras." odpověděl. ,, Tak…" řekl předseda, ,,teď musíme dělat, jako by jsme o ničem nevěděli, braň se její moci ze všech sil. Pol ji již podlehnul a počítám, že když jsou teď naše síly vyrovnané, pokusí se zaútočit. Předpokládám, že asi zítra za soumraku, ale může tomu tak být i dnes. Varuji tě, Neile, je silnější než se zdá." , chvíli na to se Sarah s Polem vrátili. Tehdy si Neil poprvé všimnul jisté otupělosti v Polových očích, už to nebyl jen ten tajemný muž s kápí. Sarah vysvětlila předsedovi cestu, sbalili důležité věci jako vodu, jídlo a věci na cestu, Neil se rozloučil s Anathemou. Společně vyšli do otevřené pouště. Teploty byly vysoké a vedro bylo úděsné, členové rady si stáhli kápi do obličeje a Neil si kolem hlavy obmotal šátek. Chůze vyprahlou pouští byla zdlouhavá a únavná, nohy se průvodu bořily hluboko do písku. Na poušti bylo pusto, cestou nenarazili na žádné oázy, rostliny ani zvěř, jen jim vysoko nad hlavami přeletovali obrovští draví ptáci neurčitého původu. Ti se také stali jejich první hrozbou.

Po půl dni cesty průvod narazil na rozlehlý kaňon. Asi dvě míle dlouhá cesta po rovině kaňonem, kde není kam se schovat, znamenala hrozbu stát se potravou divokých ptáků, kteří neúnavně kroužili po nebesích. Toto nebylo jediné nebezpečí, dalo se mu sice předejít, jelikož Neil měl u sebe svou laserovou pušku, ale změna chování ptáků by mohla upozornit Duncanovy jednotky, které již po Anathemě určitě pátrají.

Průvod se zastavil na začátku kaňonu, ptáci po obloze přelétávali tam a zpátky a vyčkávali na svou kořist. Předseda se zastavil a promluvil k průvodu ,, Toto je jediná cesta, musíme být rychlí a ostražití. Šance, že nás dravci zahlédnou cestou na první míli kaňonem je malá, pak půjde ale do tuhého. Neile, vezmeš si svou pušku a v případě nebezpečí zasáhneš. Střílej až když bude pták těsně nad zemí, výboj z pušky by mohl být vidět na míle daleko. Můžeme? " , když mu to průvod potvrdil, vydali se pomalu kaňonem.

Neil se pokoušel svými ostražitými kroky způsobit co nejmenší hluk, jelikož věděl, že tito dravci nemají jen ostříží zrak, ale i perfektní sluch. Všichni dál kráčeli kaňonem schovávali se ve stínech poblíž balvanů, které pokrývaly ze začátku dno kaňonu, až došli k nejhorší části cesty, čtyři sta yardů pusté cesty, beze stínu, bez možnosti se ukrýt. Neil si lehnul za poslední kámen na cestě a začal nepřetržitě sledovat kroužící dravce. Žena z průvodu se připravila k běhu, z nenadání se rozběhla a utíkala kaňonem, v půli cesty ji zpozoroval jeden z krajních ptáků a ohromnou rychlostí se začal snášet k zemi. Avšak žena měla již náskok a v bezpečí doběhla do úkrytu ke kamenům na konci pustiny, pták ji minul a začal kroužit těsně nad kaňonem. Skupině na počátku kaňonu bylo jasné, že nesmí otálet. Předseda se poradil s Polem, otočili se čelem k cestě a vyběhli zároveň. Písek se jim hýřil za nohama a uháněli kaňonem, pták je zaregistroval a zamířil k nim, poprvé je minul, ale Pol ucuknul a vypadnul mu z pod opasku váček s vodou. Neil ze svého stanoviska zpozoroval, že jde o pytlík naplněný půl litrem pitné vody, sám takový u sebe měl. Sáček dopadnul na písčitou zemi a prasknul, vytekla z něj voda. Předseda s Polem v bezpečí proběhli, dravec se snesl k místu kde vytekla voda a zpozoroval svlaženou zem, potom vzlétnul a zamířil k ostatním ptákům, ti se společně s ním snesli a začali kroužit nad kaňonem, jakoby čekali na Neila. Osm, tolik jich Neil napočítal, tolik tu nyní bylo ptáků.

Neil rychle zhodnotil situaci, ptáci jsou určitě vyprahlí, v Abarské poušti je vody nedostatek. Voda rozhodně není pro Neila důležitější než jeho šance na život, i když na tomto místě je bez ní také nepatrná. Neil si ze svého opasku odepnul tři sáčky s vodou, napřáhnul se a hodil je o zeď poblíž místa kde stál, voda stékala ze skály na zem, Neil pozoroval ptáky. Dravci zavětřili vodu, zpozorovali místo poblíž Neila a začali se k němu snášet, Neil se postavil a rychle vyběhnul, ani se neohlížel a běžel ze všech sil. Nakonec kaňon bez úhony překonal.

Když byl v bezpečí u svých druhů na druhé straně kaňonu, Pol Neila uznale poplácal po zádech a vydali se dál na cestu pouští. Brzy se začínalo stmívat. Úzkým průsmykem se průvod dostal do malinkého písčitého údolí, skupinka se rozhodla, že zde najde místo na přespání, Sarah s Polem se po něm šli poohlédnout. Když byl Neil s předsedou o samotě, Předseda na Neila s naléhavým výrazem spustil: ,,Neile, mám podezření, že se nás pokusí napadnout již dnes. Mají dvě pistole. Pravděpodobně se vrátí s tím, že našli místo na přespání, zřejmě jen s jednou cestou dovnitř. Buď ostražitý!" , Neilovy celou cestu od kaňonu vrtalo jedno hlavou, teprve nyní se na to odhodlal zeptat: ,,Když se nás tak chtějí zbavit, proč se o to již nepokusili v kaňonu, měli příležitost. ,, , předseda s váháním odpověděl ,,Protože nás potřebovali na projití té nejtěžší cesty, navíc má Sarah u sebe mapu, která by nám o den a půl zkrátila cestu." , Neil pochopil. Za chvilku se Sarah s Polem vrátili, Neila a předsedu zavedli po písčité stezce výš, kde byla jeskyně, samozřejmě, jen s jednou cestou dovnitř. Předseda do ni na pohled sebejistě vstoupil, Neil za ním a pátravě se rozhlížel. Místnost byla celá osvětlena slunečními paprsky, zdi do skály vytesal vítr a tak byly stěny na pohled hladké, jeskyňe mohla bát tak pět metrů dlouhá, čtvercového tvaru, strop byl tři metry nad písčitou podlahou. Sarah prohlásila, že se jde s Polem porozhlédnout po něčem na topení a odešli. Předseda se obrátil na Neila: ,, Teď to zřejmě přijde, jejich pistole jsou starého původu a střílí jen staré kovové nábojnice, my máme tvou pušku. Já tu na ně počkám, ty se schováš někde před jeskyni a až je zabavím, vtrhneš dovnitř. Neil popadnul pušku, vyšel před jeskyni, vyhlídnul si obrovský balvan a schoval se za něj, tiše vyčkával.

Předseda dovnitř naskládal všechny věci a začal vyhrabávat ohniště, kleknul si a kusem kovové desky z Anathemy hloubil díru, v tom přišla Sarah s Polem. ,,Kde je Neil?" , Otázala se Sarah. ,,Šel se porozhlédnout po cestě odsud. Máte dříví?" Reagoval předseda. ,,Ano, máme." na to Sarah, předseda nadále vyhrabával ohniště. Neil ze svého úkrytu sledoval celý rozhovor, s puškou v rukou se tiše plazil ke vchodu. Mezitím se uvnitř jeskyně předseda zabýval hloubením ohniště, zády k Polovi. Pol zpoza pláště bezhlučně a sebejistě zvedal ruku s pistolí, už, už mířil na předsedu, ale Neil byl rychlejší a Pola postřelil.

Paralizační výboj s Polem praštil o protější stěnu, Pol ihned umřel. Předseda rychle vstal a otočil se, stál tváří v tvář Sarah. Sarah již měla v ruce zbraň, Neil rychle skočil do jeskyně a pažbou pušku srazil Sarah k zemi, Sarah ihned omdlela. ,, Co s ní?" otázal se Neil předsedy, předseda odpověděl: ,, I když je to odporná zrádkyně s poselstvím z Harakasu, dáme ji naději, ale malou. Necháme ji tu, beze všeho vybavení, odkázanou sama na sebe. Dnes večer dorazím k branám Enderu. Pojď, vydáme se na cestu." Předseda vytáhl z pláště od Sarah mapu k Enderu, Neil si vzal Polův plášť a opustili jeskyni.

Druhého dne, brzy ráno, dorazili do svého cíle, hlavního města Abarase, Enderu.

Další články seriálu Hemisphere:

pošli na vybrali.sme.sk Add to Google Přidej na Seznam

Diskuze k článku Hemisphere (3. díl) (1 komentář)
:)
Anathema - tohle už jsem někde slyšel.... že by v Hitmanovi?
khamos | 9.8.2007 (11:54) | E-mail | Profil | Reagovat
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2014 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132