Galaxie Team
GALAXIE
Daniel, neděle 17.12.2017, 5:10:20
26.8.2007
James Morrison: Undiscovered

James Morrison: Undiscovered

V červenci loňského roku se na britské hudební scéně mihnul zjemnělý vlasatý mladík, ne nepodobný jmenovci Bluntovi, a veřejnost od něj v podstatě nic „hlubšího“ nečekala, dokud se však do všech stran nerozezněl jeho zpěv. Takže pozor, zdání zase pojednou klame…
 

Teprve dvaadvacetiletý zpěvák a skladatel pocházející z malebného městečka Rugby v britském Warwickshire se narodil 10. července 1984 jako James Morrison Catchpole. Jeho hudební prvopočátky se nijak zvlášť neliší od jakési zaběhnuté šablony (alespoň dle oficiálních zdrojů) – už v raném věku ho zajímala hudba a začal se tedy učit hře na kytaru. Začínal na hitech svých oblíbenců, jako např. Kinks, Cat Stevens, Animals, Joe Cocker a Stevie Wonder. Takto kvalitní hudební podklad ve spojení s pilováním jeho pravděpodobně největší devize, to jest velmi charismatického vokálu, neslo své ovoce a mladík si byl záhy schopen svým muzicírováním leckde přivydělat. Na střední škole vystupoval se školní kapelou a jelikož měla jisté úspěchy a Jamese hraní opravdu nadchlo, začal se hudbě věnovat o to intenzivněji a nezalekl se ani samotného skládání. Z hudební výchovy ve škole propadnul, nicméně se mu vloni podařilo dosáhnout na kontrakt s gigantem Universal, upozornit na sebe po boku Corrine Bailey Rae na Somerset House v rámci Londýnských Summer Series či zúčastnit se dalšího britského letního V-Festivalu. A aby toho nebylo málo, stačil se i blýsknout v proslulé Hollandově show ‘Later with Jools Holland‘.

You give me something

You give me something

Masový zájem o svou osobu si však přednostně vydobyl debutovým singlem „You Give Me Something“. Ten rázem pokořil hranice britského impéria a neohroženě se usídlil na předních pozicích evropských (i japonských) hitparád prakticky až do konce roku, kdy se neochotně nechal vystřídat druhou albovou ochutnávkou „Wonderful World“. Debutová deska Undiscovered podpořená tímto obrovským ohlasem pak vyšla záhy koncem července.

James Morrison

James Morrison

V případě „You Give Me Something“ musím přiznat, že takhle příjemnou popovou a zároveň vkusnou (!) nahrávku –  chytlavou a přitom nevtíravou, jednoduchou, avšak nikoli prostoduchou – jsem už delší čas nezaregistrovala (a to zrovna nežiji v nějakém zapadlém zvukotěsném iglú). O to pozitivnější je zjištění, že vlastně celé album se nese v obdobném duchu. Dominuje především zpěvákův opravdu skvostný hlas, jenž bezostyšně evokuje legendární mužské vokály á la Gary Broker, Marvin Gaye, Al Green, potažmo Joe Cocker či v Morrisonově případě asi nejčastěji citovaný Otis Redding, což je pro interpreta zajisté výhodou, jelikož může tak trochu spoléhat na to, že i ve statických hlasových polohách publikum prostě jen tak neunaví. Pochvalu zaslouží i povedená produkce, a tak má posluchač k dispozici na jediném kompaktu širokou škálu hudebních nástrojů, což prozíravě posouvá obraz Jamese Morrisona tak trochu nad zavedený formát písničkáře vláčejícího akustiku.

James Morrison

James Morrison

Lze se domnívat, že otvírák „Under The Influence“ s průvodním klavírovým partem a smyčci má především zklamat/potěšit (nehodící se škrtněte) posluchače očekávajícího Bluntova souputníka. Následuje trojice doslova předurčená k vydání – již avizovaná „You Give Me Something“, výborná „Wonderful World“ a čerstvá novinka těchto dní, balada „The Pieces Don't Fit Anymore“. Ve skladbě „One Last Chance“ jsou pak slyšitelné Wonderovské motivy, které se krásně snoubí s Morrisonovou svěžestí. No a vokál? Jednoduše punc každé jedné písně. Svižná titulní píseň s přesvědčivým textem (I’m not lost, just discovered…), piano a sbor umocňující onu čišící sounáležitost. V půli desky můžu naprosto bezpečně souhlasně odkývat, že právě toto je kvalitní pop. „Call The Police“ označil sám autor za jakousi záruku při živých vystoupeních. Píseň je patřičně naléhavá, taková momentka, kdy se do toho Morrison vážně „opře“, ale nějaký rockový záchvěv vzhledem k jeho profilu (ač teprve se formujícímu) očekávat nelze. Tedy prozatím ne. Zato bluesové party jsou zde to pravé ořechové, což stvrzuje opět smyčci doladěná balada „If The Rain Must Fall“, předposlední stopa pro zahraniční produkci. Britský release zahrnuje ještě navíc songy „How Come“ a „Better Man“.

James Morrison – Undiscovered

James Morrison – Undiscovered

Nepíši běžně o sezónních „popíkových“ záležitostech, ale snaha takového formátu o pozvednutí úrovně na poli mainstreamu prostě nemohla zůstat mnou nepovšimnuta a mám za to, že je třeba maximální podpory. Bude skutečně zajímavé sledovat další Morrisonovo umělecké počínání. Nepochybně by se v jeho případě hodila nějaká ta předpověď či tip, jak to s ním asi bude do budoucna. Dost to svádí, ale asi se toho přeci jen zdržím. Při poslechu této jeho prvotiny jsem si totiž vybavila i Joss Stone. Svého času mladičká a nadějná britská hvězdička, vzpomínáte? Rovněž velký objev (r. 2004), úžasný soulový hlas, první deska… no a kdo ví, kde je jí dnes vlastně konec. Holt neúprosné zákony showbyznysu. Nezbývá tedy než doufat, že tenhle sympaťák se s nimi vypořádá, řekněme, víc chlapsky.

Interpret James Morrison
Album Undiscovered
Délka 43:58 (51:09)
Skladby 1. Under The Influence, 2. You Give Me Something, 3. Wonderful World, 4. The Pieces Don't Fit Anymore, 5. One Last Chance, 6. Undiscovered, 7. Letter, 8. Call The Police, 9. This Boy, 10. If The Rain Must Fall, (11. How Come), 12. The Last Goodbye, (13. Better Man)
Žánr: pop, soul
Web www.jamesmorri­sonmusic.com
Hodnocení: 65 %

Foto: jamesmorrison­music.com


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku James Morrison: Undiscovered (0 komentářů)
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132