Jeden z nejdůležitějších snímků světové kinematografie, King Kong, se letos dočkal díky Peterovi Jacksonovi již druhého remaku. Oproti verzi z roku 1976 je Jacksonův film více věrný původní předloze a některé scény jakoby přímo z oka vypadly ze svého o dvaasedmdesát let staršího bráchy. Na jeho režii se v době velké hospodářské krize v USA podílely hned dvě postavy. Merian C. Cooper prožil úspěšnou kariéru v armádě i u filmového průmyslu. Po sestřelení jeho letadla v roce 1920 strávil devět měsíců v sovětském vězení a své zkušenosti pilota prodal i v samotném filmu, kde si zahrál jednoho z pilotů, kteří nalétávají na King Konga šplhajícího po zdech Empire State Building, a jako střelec seděl v letadle po jeho boku druhý režisér Ernest B. Schoedsack. Cooper dokonce získal svoji hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Bohužel bylo jeho jméno zkomoleno, a tak místo Meriana hledejte Meriama.
Ač se to může zdát být neuvěřitelné, inspiraci pro tvorbu tohoto filmu musíme hledat několik desetiletí před jeho vznikem. Jedny z prvních pohyblivých obrázků vůbec (při nejlepší vůli se jím nedá říkat filmy ani kamerové záběry, protože byly příliš pomalé) zachycovaly běžícího koně (Eadweard Muybridge v roce 1878) nebo let ptáka (Etienne Jules Marey v roce 1882). Zvířata zažívala boom v zoologických zahradách po celých Spojených státech, a to se projevilo i na filmové tvorbě. Předchůdci King Konga byly různé dobrodružné snímky, které se převážně odehrávaly v džungli, a často v nich vystupovaly různé druhy opic, jako například „The Island of Dr. Moreau“ (1896) či „Tarzan of the Apes“ (1912). Téměř za knižní předlohu pro film je potom považován román sira Arthura Conana Doylea Ztracený svět, z něhož si King Kong vypůjčil minimálně dinosaury. Pro menší studio RKO znamenal snímek záchranu od bankrotu. Na jeho výrobu sice museli vynaložit na svojí dobu úctyhodných $ 670 000, nicméně „moderní alternace“ příběhu „Kráska a zvíře“ si rychle získala svoje publikum, s téměř čtyřnásobnými tržbami se investice rychle vrátila a film se stal komerčně nejúspěšnějším dílem své doby. Studio MGM, které zřejmě správně tušilo velký trhák, se snažilo King Konga od RKO těsně před premiérou odkoupit za zhruba $ 1,1 mil., nakonec však neuspělo.
Příběh filmu, odehrávající se nejprve v prostředí džungle neznámého ostrova, a potom i v samotném New Yorku, je velice prostý. Režisér Carl Denham chce svůj nový film natočit na neprobádaném ostrově, kde má údajně žít civilizovaným okem nespatřená stvůra. Zanedlouho po připlutí je unesena herečka Ann Darrow (Fay Wray), kterou domorodí obyvatelé chtějí obětovat Kongovi. Posádka ovšem nenechá blondýnu na holičkách a hlavně díky hrdinství Johna Driscolla se jí podařit osvobodit. Denham vidí v Kongovi senzaci a hlavně tučný balík peněz, a proto ho uspí a přiveze do New Yorku, kde ho představí veřejnosti v divadle. Kong, jehož model byl vysoký pouze 18 palců (asi 40 cm), ovšem uteče, a po řádění v ulicích N.Y. je nakonec zabit letadly na vrcholku Empire State Building, přičemž tato scéna je opravdovým vrcholem samotného filmu a předvedla možnosti speciálních efektů v dosud nevídané míře. Samotný King Kong měl podle plakátů měřit 50 stop (asi 15 metrů), v průběhu filmu ale jeho výška značně kolísala od 19 stop v džungli po 25 ve městě. Nejvýznamnější herecká osobnost spektáklu, Fay Wray, proslula svým hysterickým řevem, který mohl klidně konkurovat tomu opičákovu natočenému jako kombinaci lvího a tygřího řevu puštěného pozpátku. Zemřela teprve předminulý rok ve věku 94 let. Na její počest byla dva dny po její smrti zhasnuta na patnáct minut světla na Empire State Building.
Fay Wray: „Po premiéře King Konga jsem nebyla příliš nadšena. Myslela jsem, že tam bylo příliš řevu, ale to jsem ještě nevěděla, že King Kong a já zůstaneme spolu po zbytek našich životů a možná i déle.“
K další pamětihodné scéně patří souboj King Konga s T-rexem. Oba dva režiséři provozovali wrestling, proto se nemůžeme divit, že i onen legendární souboj vypadá hodně zápasnicky. Příšery se snaží jedna druhou dostat na lopatky a nakonec Kong rozdrtí T-rexovi čelist. Modely T-rexe nebo Pteranodona byly vytvořeny už pro účely filmu „Creation“, jehož natáčení se zastavilo z důvodu nedostatku financí. Během ukázkového promítání někteří diváci utíkali hrůzou při scéně, ve které King Kong shodí muže do rokle, kde je sežere obří pavouk, proto tuhle scénu Merian C. Cooper těsně před uvedením filmu do kin vystřihl a naneštěstí i spálil, takže se nám nedochovala. Peter Jackson jí vzdal holt zařazením do svého remaku. Ostrá cenzura si došlápla na některé scény, jejichž vystřižení nám dnes už musí připadat směšné, a tak při dalších obnovených premiérách zmizely třeba záběry, kde Kong strhává Ann Darrow šaty či pojídá nebohé človíčky, kteří se mu dostali do spárů. Revoluční nebyly ve filmu pouze triky, ale i filmová hudba. Pozdější legendární skladatel několika stovek snímků Max Steiner, v době natáčení King Konga ještě nepříliš známý, vůbec poprvé použil hudbu, která nesloužila pouze jako pozadí, ale skutečně reflektovala dění ve filmu.
King Kong se stal legendou a ovlivnil dobrodružné a hororové filmy na několik příštích desetiletí, ať už po stránce technické nebo dějové. Bez zajímavosti není ani to, že to byl údajně oblíbený film Adolfa Hitlera…
| Název: | King Kong |
| Žánr: | dobrodružný/horor |
| Délka: | 104 min. |
| Země výroby: | USA |
| Rok výroby: | 1933 |
| Režie: | Merian C. Cooper, Ernest B. Schoedsack |
| Hrají: | Fay Wray, Robert Armstrong, Bruce Cabot, Frank Reicher, Sam Hardy |
| Hodnocení na IMBD: | 8,0/10 |
| Hodnocení na CSFD: | 81 % |
| Rozpočet: | $ 670 000 |
| Tržby v USA: | $ 1 700 000 |
