Galaxie Team
GALAXIE
Michaela, čtvrtek 19.10.2017, 22:12:45
21.1.2008
Michal Hrůza: Bílá velryba

Michal Hrůza: Bílá velryba

Už více než rok se jméno Michala Hrůzy nespojuje se skupinou Ready Kirken. Před nedávnem vydal svoji první sólovou desku, která si v Česku rozhodně nevede špatně, pojďme se na ni tedy podívat trochu podrobněji...
 

Nedobrovolná sólo dráha – i tak by se dala popsat etapa Hrůzova profesionálního života započatá loni v létě. Při poslechu Bílé velryby mě napadá, že k odchodu z Ready Kirken mohlo klidně dojít dříve a přesto bychom se dočkali hitů jako Krasohled nebo 1+1 – o tom, že byl Hrůza výhradním autorem veškeré tvorby Ready Kirken, totiž nemůže být pochyb. Je tomu něco přes rok, kdy došlo k onomu rozdělení a zároveň vlastně vzniku jednoho kvalitního interpreta v českém showbyznysu. Pokud jste měli Ready Kirken rádi, tak jako já, ale stále váháte, čí album si pořídit teď, po vyhazovu Hrůzy, zda Ready Kirken nebo Hrůzu, a přitom si nepřejete nic jiného, než poslouchat pohodovou hudbu, na kterou jste byli od Ready Kirken zvyklí, měli byste určitě upřednostnit Hrůzovu Bílou velrybu. Už z minulé tvorby Ready Kirken je patrné, že Hrůza byl a zůstane hitmakerem – svou deskou to pouze potvrzuje. O Bílé velrybě se hovoří i jako o „následovníkovi“ Krasohledu…

Prvním výborným tahem pro pochybovače byl už první singl Bílá velryba, který stále boduje v rádiích a stal se jedním z nejhranějších songů v českém éteru. Teď už ale k samotné desce. Úvodní Magnetické pole vás bezpečně „vtáhne do děje Hrůzova čtivého alba“, následující „Jsi má baletka co tančí“ vám na první poslech a překvapivě i po několika posleších stejně vyjde jako jedna z nejsilnějších a nejlepších věcí na desce. Bílou velrybu netřeba představovat ani komentovat, jednoznačně největší hit alba. „Nic v Chemnitz“ oslňuje svým slovíčkařením: „láska chemnitzká, má holka chemická“ a celkový dojem navíc okoření Anna K. mluveným slovem (v němčině!) – právě to mi ale bylo a nejspíš vždy bude trnem v oku, ale přisuzuji to pouze svému odporu k německému jazyku. Jestliže po poslechu těchto čtyřech skladeb čekáte na alespoň nepatrný komentář nebo vyjádření se k onomu nepříliš přátelskému rozchodu s Ready Kirken, tak „zajásáte“ při následující „Nevyslovuj to“. Sám Hrůza přiznal, že je věnovaná Zdeňkovi Ceralovi (kytaristovi RK), navíc svou basovou linkou odkazuje na hit 1+1 a jednoznačně se na albu řadí k nejsilnějším kouskům – sice vás nerozpláče, ale přece jen je melancholická, nerozesměje, ale je pohodová – i zde Hrůza potvrdil svoje umění hudbou vyprávět („přežil jsem krkolomný pád, z pekla mě vytáhli jen tak, tak se potácím malebným městem znovu zrozeným“). S písní Kulka zase budete „vzduchem bloudit a mraky rozrážet“, protože je správně snivá. To se však určitě nedá říct o Písni kovbojské, kde se zároveň představuje další z hostů na albu, a to Lenka Dusilová. Budete zřejmě stále přemýšlet, zda to není vtip… A odpověď? Hrůza tuhle píseň na albu chtěl a tak ji tam taky má. Vtip to samozřejmě je, možná ji ale mohl zařadit na konec alba nebo ji nezařazovat vůbec – nemůžu si pomoct: nápad zajímavý a originální, jen mě stále napadá: proč…?

Zbytek alba pak lehce splývá, vyzvedla bych však poslední 2 písně – Stopařka a Noční letci. Tématicky by byla možná na konec příhodnější „Sbohem a šáteček“, hudebně byla píseň Noční letci ale přece jen tou nejlepší volbou.

Možná se vám po prvním poslechu bude zdát, že „na tom albu prostě nic není“, ale zkuste si ho pustit znovu. A jestli vás nepřesvědčí ani potom, pusťte si ho ještě jednou. Teprve na více poslechů vám z desky začnou vystupovat opravdové hity a určitě si tam každý najde „ten svůj“. Aby recenze odpovídala bodovému hodnocení, musím zde zmínit i nedostatky. Jak už jsem jednou uvedla, Píseň kovbojská na tuhle desku nepatří. Dále se vám nemusí podařit překonat kompaktnost, které se váš první dojem nevyhne. Ano, ta deska je kompaktní, s několika výbornými místy, ale vlastně vás nic nepřekvapí – je to starý dobrý písničkář Hrůza, s jediným rozdílem – bez Ready Kirken v zádech, což zde ale určitě není na úkor kvality, v jeho kapele totiž i teď najdeme velmi schopné a zkušené hudebníky. A jeden velký nedostatek pro milovníky nejstarších alb Ready Kirken – nic podobného už od Hrůzy nečekejte, on už je opravdu někde jinde, písně mají silně melancholický nádech, takže nová „Zejtra mám“ se zde rozhodně nekoná.

Sečteno podtrženo, Hrůza vydal kvalitní desku – vyváženou, citlivou, romantickou a hudebně bez větších nedostatků. A myslím, že nepřeháním, když řeknu, že se za deskou Bílá velryba skrývá nový adept na „andělské“ nominace. No, necháme se překvapit…

Interpret Michal Hrůza
Album Bílá velryba
Žánr pop-rock
Skladby Magnetická energie, Jsi má baletka co tančí, Bílá velryba, Nic v Chemnitz, Nevyslovuj to, Kulka, Píseň kovbojská, Sbohem a šáteček, Déšť, Stopařka, Noční letci
Celkový čas 40:36
Hodnocení 85 %


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Michal Hrůza: Bílá velryba (0 komentářů)
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132