Než si pro nás přijde (The Bucket list)

Osud dokáže být velmi nevypočitatelný a překvapivě i tragédie může mít nečekaně pozitivní vliv. Konkrétně na životy dvou starých mužů, kteří se snad ani více lišit nemohou. Carter (Morgan Freeman) je moudrý člověk, žijící poklidným, možná až stereotypním, rodinným životem. I přes to, že je velmi inteligentní, nikdy plně nevyužil svého velkého potenciálu. Jen proto, aby uživil rodinu, pracuje jako automechanik a jediné místo, kde uplatňuje své vědomosti, jsou televizní soutěže. Naopak Edward (Jack Nicholson), velmi bohatý a vlivný podnikatel, může mít vše, co si umane. Třeba si zaletět vlastním letadlem na večeři do Francie. To a mnohé další mu dává falešný pocit výjimečnosti. Nic mu neříká slušné chování a při slově „ohleduplnost“ sahá po slovníku. Snad i pro to nemá vlastní rodinu, ani nikoho jiného, kdo by ho měl skutečně rád. Žije sám pouze se svojí povýšeností a přesvědčením o vlastní výjimečnosti.

Většinou každému uštědří život pár poučných facek, ale v případě Edwarda je to přímo jeden velký kopanec. Vědomí blížící se smrti srazí do kolen každého. Může se vám zdát, že i kdyby jste hledali lupou, nic pozitivního na této situaci nenajdete. Naštěstí se mýlíte. Těžké situace sbližují, a tak se i z těchto dvou odlišných lidí stanou výborní přátelé, kteří jsou jeden druhému oporou ve velmi těžkých chvílích, kdy neví, jestli ten dnešní den není jejich poslední.

Doufám, že se nenecháte negativně ovlivnit názvem filmu, jen co ho zahlédnete. Já jsem bohužel měla mylný dojem, že se pod názvem „Než si pro nás přijde“ bude skrývat nenáročná komedie s celkem obehraným hlavním námětem, který mi připadal jako klišé. Ovšem musím uznat, že jsem se velmi spletla. Hlavní myšlenka užít si života, než vás políbí smrt, je zpracována přímo brilantně. Vážný a tragický význam zůstává zachován, ovšem s mírným humorným nadlehčením získává úplně jinou podobu. Hluboké myšlenky střídají chvíle humoru, optimismu, ale i sarkasmu, ovšem konečný výsledek rozhodně není kýčovitý. Spíše do sebe vše skvěle zapadá. Jediné, co trošku kazí dojem, jsou občasné postradatelné scény příliš „přitažené za vlasy“. Možná by mohl být film i trošku delší, přece jen 97 minut je v dnešní době celovečerních filmů značný podprůměr. Konec je skvělé vyvrcholení celého filmu, i když kdo má rád absolutní happyendy, asi si moc na své nepřijde. Ale přece nemůžete chtít zázraky.

V hlavních rolích excelují Morgan Freeman a Jack Nicholson, kteří bez pochyb ztvárnili své postavy opravdu věrohodně a dali jim skutečný charakter. Je pravda, že málokdo by očekával od těchto dvou skvělých herců něco jiného než brilantní výkon, takže lze jen konstatovat: „naplněné očekávání“.

Film zdaleka předčil má očekávání a rozhodně jsem ho neviděla naposledy. Mohu ho jen doporučit, už kvůli zamyšlení se, pobavení, či krásnému příběhu, který sice nekončí příliš šťastně, ale o to ve vás zanechá větší dojem. Vážně nechápu některé kritiky na tento film, podle mě je hodně povedený. Takže se nenechte odradit a rozhodně se na něj podívejte.