Galaxie Team
GALAXIE
Brigita, sobota 21.10.2017, 12:13:13
Nezlomná závislost

Nezlomná závislost

Na konci své životní cesty vypráví svůj feťácký příběh, který začal více než před deseti lety, už dobře ví, že brzo umře, závislost ho zradila a zničila. Nemá už žádnou naději…
 

Je to už dlouhých deset let, kdy jsem poprvé zkusil pořádnou drogu, ne jenom hulit trávu, ale prostě si píchnout do žíly opravdové svinstvo. Bylo to na nějaké diskotéce, kde byla naše parta, vlastně ani jsem ty lidi moc neznal, byl jsem rád, že si s nimi můžu pokecat, zahulit a pořádně se ochlastat. Jednoho dne se objevil Honza, že prý má speciálně něco pro mě, ostatní už to zkusili dávno, jenom já ne, abych nebyl za sraba, vzal jsem si jednu dávku… Byl to perník, kdyby vás to náhodou zajímalo. Získal jsem naprosto úžasný zážitek, nikdy jsem se tak dobře necítil, bylo mi ale jasné, že příště budu muset zaplatit nebo pro něho udělat nějakou službičku. Naštěstí jsem měl i dobře placenou práci, takže nebyl problém si zaplatit. Když už byla nějaká velká party, dostal jsem fet zadarmo, díky náladě pořadatelů, kteří si šlehli jako první, což bylo pro mě mimořádně výhodné. Jak si vzpomínám, party bývaly snad každý víkend, jenže časem už mi to nestačilo a já potřeboval každý den aspoň trochu, k tomu se přidal ještě jeden problém, bydlím s rodiči, takže by to neměli poznat, musel jsem se dost ovládat, a to bylo časem už dost těžké.

Pohyboval jsem se mezi lidmi z rozvrácených rodin nebo s nějakými problémy, proto obvykle brali. Já jsem bral, protože mě to bavilo… Jediní lidé, se kterými jsem se bavil, byli drogách. Potkal jsem v naší malé ilegální společnosti jednu skvělou holku, jmenovala se Lenka, byla závislá už dlouho, ale nebylo to na ní moc poznat, kromě toho, že byla dost hubená. Za chvilku jsem s ní začal chodit, bohužel jsem časem zjistil, že to dělá jenom kvůli přísunu drog. Dopadl jsem jako spousta ostatních a k tomu už jsem neměl žádné prachy a zůstal jsem na ulici, rodiče mě totiž vyhodili z domu, když mě nachytali s jehlou v ruce. Pobýval jsem v různých zaplivaných doupatech, kam mě pustili. V tu dobu se znovu objevil Honza, dostal jsem úžasnou nabídku dělat prodejce po místních diskotékách, hned na začátku mě napadlo vzít všechno co mám, prodat zákazním a někde se zašít, jenže Honza má plno lidí, kteří by mu rádi řekli, aspoň za trochu perníku nebo jiné sračky. Za den jsem toho zkonzumoval opravdu hodně, až třikrát větší dávky než kdy dřív.

Jenže potom mě někdo prásknul a já zůstal sedět na 30 měsíců natvrdo. Dostal jsem nehorázný absťák, na tak dlouhou dobu jsem drogu ještě nevysadil, několikrát jsem se podělal a pozvracel, nehorázně mě boleli klouby a hlava, celé dny jsem nemohl vstát ani z vězeňské postele, všichni spoluvězni na mě čuměli. Dokonce se mi nabídli, že seženou něco za určitý obnos, který jsem samozřejmě neměl. Po čase se tyhle problémy ztratily a já maximálně nemohl usnout a hrozně se zpotil, to ale nebylo až tak hrozné. Taky jsem dost přibral a všichni se divili, jak jsem mohl z tak hnusné šlichty vězeňské něco přibrat. Po skončení trestu mi bylo doporučeno, že mám jít do léčebny, ale já jsem přece nebyl ještě doopravdy závislý!!!

To nejhorší mělo ještě přijít, zkusil jsem heroin, když mě bolely zuby a ono to dokonale fungovalo, co víc si přát. Rozestupy mezi jednotlivými dávkami se rozšiřovali, kvůli tomu jsem musel použít nějaké náhražky a tím byli prášky od kámoše, které ukradl ve skladě v nemocnici. Sice nebyly tak účinné, ale aspoň něco. Samozřejmě nic není zadarmo, začal jsem vařit perník, nikdy předtím jsem to nedělal, na střední škole jsem měl přece ale Chemii, snad si ještě něco pamatuji. Výrobna byla zařízená ve sklepě jednoho starého domu a za chvilku se sem začali stahovat feťáci z celého okolí. Pořád někdo otravoval a chtěl vzorek zdarma, protože má absťák, já je naštěstí neměl, byl jsem přímo u zdroje.

Když jsem se občas podíval do zrcadla, mohl bych říct do zkumavky, vypadal jsem hrozně, skoro jako mrtvola, měl jsem skoro bílou kůži a propadlé tváře, kdežto oči jsem měl podivně červené. Ruce a nohy jsem měl celé zanícené od špinavých jehel a pořád se to zhoršovalo, za chvilku snad nebudu moc chodit. Někdy nedokážu ani pořádně mluvit, můj mozek otupěl, nedokážu už pořádně myslet jako někdy dřív. Dávky heroinu jsem dostával pravidelné, když nebyl, tak jsem si dal perník, naše pracoviště se stalo proslulé. Byly dny, kdy jsem nepotřeboval jíst ani pít, stačilo mi, když jsem měl svou dávku.

Jednoho krásného dne do naší laboratoře vtrhla policie a měli jsme po práci, naštěstí jsem ten den byl nakupovat zásoby v lékárnách na další dávku, jakmile uvidím policejní auta, odbočuji do vedlejší ulice. Kdo nás mohl prásknout? Že by závistivá fetka, které jsme nedali dávku zadarmo. Už dlouho se mi zdá, že mě sleduje jedna osoba v černém, která mě chce někam odtáhnout. Časem mě dostanou policajti, dostanou, možná zjistí, jak vypadám, tím to bude ještě horší. Možná se mi to zdá, přeludy jsou u mě už normální, slyším neustále cizí kroky, když se však otočím, nikdo tam není. Vidím věci, které neexistují, teda podle ostatních, ale já mám přece pravdu!

Hladina drogy klesla až na dno a moje zničené tělo začalo stávkovat, zatím se jenom potím. Musím najít místo, kde se můžu prospat. Je večer, chytám nesnesitelné křeče, nedokážu ani promluvit, plíce nechtějí nabrat čerstvý vzduch a já se pomalu můžu loučit se životem, pokud mi nikdo nepomůže. Park je bohužel prázdný, nikdo tady není nebo ho aspoň nevidím. Pomalu umírám, tělo vypovídá službu. Já si promítám co mi drogy přinesli, vlastně nic kromě krátkého pocitu pohody a dlouhých nechutných depresích. Už to všechno končí, uvidím bílé světlo… Z ocelové oblohy začali padat kapky prvního podzimního deště, který smyje všechny moje hříchy.


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Nezlomná závislost (2 komentáře)
byl jsem závislý 15let, to co se zde píše jsou hovadiny
jirka | 13.12.2007 (17:26) | Reagovat
Re:
Nechtěl byste více rozvést své důvody pro své tvrzení? Myslím, že nejen autor ocení zkušenosti člověka, který z vlastní zkušenosti ví, o co kráčí...
Peter | 19.12.2007 (21:32) | E-mail | Profil | Reagovat
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132