K čemu vám je být bohatý a slavný, mít miliony fanoušků, když vám to nedává ani kapku radosti, nedokážete se radovat, přestávají fungovat vaše citové buňky? Proč mám vlastně žít? Já bych správně neměl žít, někdo mě k tomu donutil, i když ví, že si to nezasloužím. Každá moje dobrá myšlenka je, že má smrt bude něčemu prospěšná… Před dvěma dny jsem utekl z léčebny a naštěstí jsem nešel hned za dealerem, ani se nevrátil domů za svými pochybnými přáteli a rodinou, ale odjel na tohle zapadlé místo v lesích na severu. Kdybyste se divili, co je to zapadlé místo v lesích na severu, je to obrovský starý barák v lesích daleko za Seattlem, který jsem koupil za malou část ze svého blbého honoráře za bavení těch debilů co mají rádi moji sráčskou muziku. Nevím co ve mně vidí, já v sobě vidím zrůdu, která všechno zničí, nemám právo, aby mě obdivovali jako hvězdu nebo lepšího člověka. Potřebuji si prostě promyslet co bude dál, problémů je strašně moc a já nevím co teď, tak to tady snad vyřeším. Kapela kvůli mé závislosti musela přerušit turné a poslali mě do léčebny, proto ho musíme odjet celé znovu, ale to se mi vůbec nechce, už nikdy nechci odjet na žádné turné!
Nikdy jsem nevěděl, že lesy můžou být na podzim tak krásné, nejradši bych se v nich ztratil a už nikdy neobjevil. Teď vážně, vyrazil jsem na malý výlet, v okolí jsem opravdu naprosto sám, ne jako ve městě. Maximálně natrefím na nějaké zvíře, co hledá stejný klid jako já. Oba dva jsme tak unavení, prožili jsme toho už moc, máme plno zážitků, jehla v žíle, euforie, nekonečný pocit štěstí, co vyprahne za pár hodin. 1 gram čistého háčka, moje každodenní dávka místo čistého spořádaného života bez drog. Někdy taky víc, nebo rovnou, to je nejlepší, speedball (heroin a koks). Jak si to nastřelím do žíly, zažiji nekonečný orgasmus euforie spokojenosti, jako kdybych odehrál ten nejlepší koncert na světě. Jsem feťák, co si svou žílou prohnal milióny a za štěstí poctivě zaplatil svému kamarádovi dealerovi, který za mnou přijde kamkoli, protože ví, že mám svoji malou potřebu, jako někdo pije kávu, já si dávám fet. Někdy, když se můj kamarád zpozdí, začnou se mi třást ruce a hrozně se zpotím, každý to na mě vidí, ale nic neříká. Všechno je tady tak neposkvrněné a já mám tu drzost se tady procházet. Čisté řeky dokáží smýt veškerou špínu… To ale není pravda, nejde to, budu to muset zkoušet častěji… Provedl jsem tolik hříchů, ale Bůh musí dokázat odpouštět, záleží na tom, jak dlouho mu to trvá. Sebevrazi nejdou do nebe. Obloha se zatahuje, začínají padat první kapky deště, snad mě očistí… Musel jsem se vrátit zpět, ještě to nedokážu, nemám sílu, nemám tu vůli.
Po delší době hledání nacházím svůj provizorní domov, žaludek se hlásí o svou pravidelnou dávku jídla, obvykle nahrazovanou heroinem, ale ten už naštěstí nevedu. Štěstí, že jsem se po cestě stavil v obchodě, protože tady není ani trocha jídla, můj žaludek si žádá svoji výživnou drogu dál, dokud ho neuspokojím. Kromě všech potravin potřebných pro mé přežití a ještě cigaret, se nachází v obsahu nákupu až úplně dole pokrčený hudební časopis: Frontman Suicide Solution, Layne Wood má problémy!!! (Obrovský nadpis na obálce s mojí fotkou) Plno blbostí, něco o naší kapele a úspěších jako třeba nejprodávanější album a největší hit celého roku a možná i desetiletí……a tady už jsou ty problémy, beru drogy, jsem psychicky labilní, pokusil jsem se o sebevraždu a další kecy, nic co bych nevěděl. A dokonce rozhovor s Chrisem, schválně co jim řekl… "Jeho problémy nejsou tak hrozné jako je děláte, všechno bude v pořádku, dokončíme to turné." tak díky za podporu. K tomu přidali fotky, kde vypadám hodně špatně a je z toho další skandál. Na dalších stránkách jsou kecy o ostatních kapelách, některé se mi dost líbí a chtěl bych si je poslechnout, ale proto přece do města nepojedu, ztratil bych plno času. Stačí, když si zapnu rádio a tam snad zaslechnu nějakou písničku, právě mají exkluzivní zprávy "Frontman Suicide Solution, Layne Wood utekl před dvěma dny z léčebny, kde se měl vyléčit ze své závislosti na heroinu. Bylo po něm ihned vyhlášeno pátrání, nikdo neví, kde se může zdržovat, pokud máte nějaké informace, zavolejte na naši linku. Snad se brzy najde, a teď si pustíme jejich hit Would?"
Je mi z nich špatně, nevím proč se o mě tak starají, já to snad zvládnu sám… Dnes už je pozdě, musím najít pokoj, kde se můžu uložit ke spánku. Při cestě podlahy v celém domě strašidelně vržou až mi připadá, že někdo jde za mnou, když se ale otočím, nikoho nevidím, možná se schovává v hluboké tmě. Naštěstí je na půdě zbraň, takže bych měl být v bezpečí, ale raději si ji vezmu k sobě, co kdyby tady opravdu někdo byl. Mám opravdu strach, ale jak budu mít tu zbraň, hned se mi bude dobře spát. Když ležím, slyším různé podivné zvuky, dům žije vlastním životem už od doby, kdy se odstěhovali jeho poslední obyvatelé. Ale teď už chci spát… Pořád nepřestává pršet, kapky deště bouchají na okna, chtějí dovnitř, zničit můj domov…
