Galaxie Team
GALAXIE
Soňa, čtvrtek 28.3.2024, 17:42:49
24.11.2008
Stmívání (Twilight) - Stephenie Meyerová

Stmívání (Twilight) - Stephenie Meyerová

Populární série si dokázala podmanit miliony čtenářek po celém světě - co na to opačné pohlaví?
 

Vezměte lacinou romantickou story, kterých se po dívčích časopisech povalují stovky, okořeňte ji velkou kapkou nadpřirozena, promíchejte banálními zvraty a řadou klišé a voilá – máte knižní hit, kterého se po celém světě prodá několik milionů výtisků a který v americké prodejnosti přeskočí i Harry Pottera. Řeč je samozřejmě o sérii knih Stephanie Meyerové, sérii kterou začalo právě Stmívání. Následující řádky se pokusí odpovědět na otázku, proč má Stmívání takový úspěch navzdory tomu, že se i v rámci žánru vyskytuje nesčetné množství mnohem lepších knih.

Bella Swanová je obyčejná sedmnáctiletá holka, jako kterákoliv jiná. Má rozvedené rodiče, její matka se znovu vdala a Bella novému páru vyklidí pozici odjezdem do zapadákova jménem Forks, kterému její otec říká domov. Neustálý déšť, který smývá všechny vzpomínky na prosluněný Phoenix a strach z nové školy, naproti tomu neústupná rozhodnost zůstat zde a dopřát matce spokojenější manželství. Už z charakteru hlavní hrdinky je jasné, do jaké řady čtenářů se snaží Stmívání mířit. A z jeho úspěšnosti je jasné, že se mu to naprosto daří. V tomto ohledu není nutno o knize ani její autorce pochybovat. Do hlavní hrdinky se musí vcítit každá holka v rozmezí (cca) třinácti až sedmnácti let odkojená na všech těch romantických filmech a dívčích časopisech, a to už je skutečně velká skupina. Rozjezd knihy tedy nezastihuje Bellu v oslnivé psychické formě, kupodivu je však ve formě kniha samotná. Meyerová nejenom že umí dobře kalkulovat, je i skvělá řemeslnice a vypravěčka, v tomto ohledu Stmívání funguje tak trochu jako úspěšnější a přiznejme si, že i nesrovnatelně lepší, Harry Potter. Stránky ubývají rychlým tempem i když se zrovna nic neděje a celé se to dá přečíst na jeden zátah. Kde už však Rowlingová jasně vítězí je příběh.

Ten totiž ve Stmívání opravdu nevyniká. Dalo by se říct, že hraje až druhé housle a k tomu ještě značně falešně, bohužel u knih hraje klíčovou roli. Kde je problém? Autorka sice dokazuje, že má načteno, což bohužel potvrzuje řadou klišé, které do děje nacpala. Ani jednou se nedostavil pocit, že držím v ruce něco nového a originálního – je to prostě love story s tím rozdílem, že se nemilují dvě postavy vycházející z jiných společenských vrstev, ale rovnou z jiných „živočišných druhů“. Jediné, co by vás na Stmívání mohlo překvapit, totiž každý ví už před přečtením knihy. Buď se to dozvěděl od nadšené kamarádky nebo mu to přilítlo pod nos na internetu. Cest je víc, nevyjímaje zadní přebal knihy, ale odpověď je vždy stejná. Hlavní postava se zamilovala do upíra. Edward Cullen už na první pohled není jako obyčejný kluk, stejně jako nikdo z jeho rodiny nevypadá jako úplně normální člověk. Všichni jsou krásní i když kapku bledí a všichni se straní kolektivu ve škole. Jestli na Vás pomalu začíná blikat červená kontrolka dalšího útoku na všechny hormony poblázněné holky, hádáte správně. Ten božský, dokonalý, chytrý a inteligentní Edward se do Belly zamiluje. Není to přece sen každé, řekněme obyčejné holky, aby se zjevil princ na bílém koni a změnil její život? Akorát tady není bílý kůň, ale spíš samotný princ. Hádám, že kdyby měl kterýkoliv Cullen koně, za chvíli by se i z arabského plnokrevníka stal spíš „bezkrevník“.

O upírech je přeci známo, že mladé holky vyhledávají spíše za účelem potravy než lásky. Cullenovic klan je však jiný i v tomto ohledu – dlouhodobě přežívají jen na zvířecí krvi, což z nich v upírském světě dělá něco jako vegetariány. I tak však není rozvíjející se vztah Belly s Edwardem lehký. A kniha kupodivu stále šlape, první mračna už jsou ale na obzoru. Je sice fajn, že se nikdo neobtěžuje těmi zastaralými hloupostmi o česneku, dřevěném kůlu a podobných znacích typických pro upíry, rozhodně by si však autorka mohla odpouštět stokrát viděné/čtené banality o přílišném sledování hororů v televizi. Na všechny tyto „drobné“ nedostatky (která sedmnáctka by řekla něco jako mimické vrásky nebo půjdu nachytat trochu vitamínu D místo jednoduché půjdu se opalovat?) rychle zapomenete v prostřední úděsné části. Tedy, pokud nejste holka. Právě zde se kniha poprvé zvrtne v ryzí dívčí brak. Nejenom že se Ten Edward zamiloval do té obyčejné Belly, ale ještě říká přesně ty věci, které chce každá holka slyšet a které jí žádný rozumný kluk s mozkem a kouskem sebeúcty neřekne. Holky brečí dojetím, kluci zvrací. S výjimkami na obou stranách. Dojem nepomůže spravit ani opět solidní závěrečná část, která sice stejně jako předchozí děj jede podle stokrát viděné šablony, kdy vás nepřekvapí žádný zvrat ani samotný konec, přesto však uvítáte sebemenší odklon od předcházející růžovo-medové části.

Tak si to sečtěme. Kniha je rozhodně čtivá a dobře napsaná, ale tam, kde Meyerová nahání body za řemeslnost, je ztrácí v zoufalé neoriginalitě. Postavy jsou, kromě těch dvou hlavních, naprosto knižní a nikdy se nedočkáte nějaké změny charakteru, jsou prostě ploché a neživotné, bez třetího rozměru – od spolužáků ve škole (tohle je ta falešná závidící „kamarádka“, atd) až po rodiče. Všechna klišé by se dala možná trošku odpustit, bohužel jsou spojena dost neobratně a konstrukce trčí ze všech stran. Upřímně, něco tak vykonstruovaného a „náhodného“ jsem už dlouho nečetl. Vzhledem k tomu, že je všechno vyprávěno z pohledu první dívčí osoby, mohlo by to přinést řadě mužského čtenářstva trošku šok. Spisovatelka si s tím ale poradila víc než slušně a většinou se tak Belle v hlavě míchají „unisex“ myšlenky, které by mohly postihnout stejně tak kluka jako holku. Žádného řešení dívčích věcí se bohudík ve větší míře nedočkáme. Přesto to však s sebou nese i drobné nevýhody, čtenář totiž ví přesně to samé, co hlavní postava, na rozdíl od ní však většinou všechno dokáže prokouknout dřív, čemuž silně napomáhá i zmíněná neoriginalita děje. Často jsem tedy měl pocit, že Bella je tak trošku „pomalejší“, a ten pocit ještě prohloubil druhý díl (o tom příště). A to všechno přesto, že má ve škole dobré známky a nikdy si nezapomene udělat domácí úkoly. Červená kontrolka opět bliká…

Stmívání tedy nepřineslo soumrak literatury, jak jsem očekával a kniha dokonce ani nezhoršila moji alergii vůči tomuto dívčímu kultu. Filmu, který do našich kin vstoupí již tento týden, sice nadále nevěřím, přesto mě kniha neodradila od dalších pokračování. Klukům, kterým se Stmívání ne-líbilo jako mě, bych doporučil Příběhy Darrena Shana, který tvoří přesný protipól ke Stmívání. Ani jedna série se však, co se prokreslenosti charakterů, pestrosti a originalitě děje týče, nedokáže vyrovnat sérii Hlídek z pera Sergeje Lukjaněnka.

Název Twilight
Český název Stmívání
Autor Stephanie Meyerová
Překladatel Markéta Demlová
Počet stran 408
Rok vydání 2005
Doporučená cena 349 Kč
Nakladatelství Egmont ČR
Hodnocení 50 %

pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Stmívání (Twilight) - Stephanie Meyerová (15 komentářů)
Jméno:E-mail:
Předmět:
Text:
Kontrolní otázka: 5 + 5 =
Tip: Nechcete stále vyplňovat své údaje a kontrolní otázku? Zaregistrujte se. Pokud již svůj účet u nás máte, přihlašte se.
Nanejvýš průměrná kniha..
Právě jsem dočetl první díl série - čistě proto, abych zjistil, co je to za fenomén - a je mi jasný, že dalším pokračováním se obloukem vyhnu. Knížka je skutečně neuvěřitelně prázdná, co se týče zápletky, Popluh to v recenzi píše přesně: první třetina, seznámení s postavami, docela ujde, druhá třetina je nesnesitelná limonáda a poslední část konečně přináší nějakou zápletku, bohužel opět neuvěřitelně jednoduchou a klišoidní. Tohle všechno se projeví i ve filmu, i kdyby se tvůrci snažili sebevíc, tak prázdnost děje nezakryjí. Meyerová vážně není moc dobrá spisovatelka, což se vyznačuje třeba slabou slovní zásobou a zcela nezvládnutým popisováním emocí a obličejových výrazů postav. V podstatě ve všem souhlasím s recenzentem, ačkoliv jeho pohled se ani moc nesnaží o objektivitu:) Holkám okolo patnácti se to určitě bude hrozně moc líbit a až budou starší, tak se za to zastydí:)
Hellboy | 25.11.2008 (21:02) | E-mail | Profil | Reagovat
No.. Hlavní hrdinku této knihy vážně nemusím, protože jak tu již bylo zmíněno, spisovatelka jí udělala lehce opožděnou. Děsně mi leze na nervy, když něco co už je každému jasné, nědko dokáže natáhnout do několika kapitol.. No nevadí.. Jediné co se mi na tomhle vážně líbilo byli úryvky, které se točili kolem Cullenovic rodiny, protože ti byli aspon něčím zajímaví.
NikkiNicotine | 1.12.2008 (20:09) | E-mail | Profil | Reagovat
Ahojky, prosím vás nemáte někdo noty ke skladbě Cartera Burwella-Bellas Lullaby? (ukolébavka pro Bellu od Edwarda)...Moc bych jí potřebovala. Dyštak posílejte na e-mail 777viki@seznam.cz děkuju moc :-)
Viki | 18.12.2008 (11:16) | E-mail | Reagovat
Jednodechová záležitost
Přečetl jsem všechny tři díly ságy stmívání během zhruba pěti dnů. Nikdy jsem na romantiku nebyl, ale kniha mi byla doporučena, tak jsem tedy zkusil, očekávaje upíry a šarvátky, kde nakonec dobro zvítězí (v té či oné podobě). Musím uznat, že pocity po přečtení jsou rozporuplné. S. Meyerovou bych neodepisoval ani náhodou. Všechny části ještě nedokončené ságy (čtvrtý díl se již objevil taky) jsou nenápadně protkané nuancemi na první pohled těžko postřehnutelnými. Někdo je uvidí někdo ne. Každý si ze ságy odnese jiný pocit. Hlavní příběh je jednoduchý a až klišovitě jasný, ale to zdaleka nic neznamená. Připadal jsem si jako při četbě pána prstenů či Haryho Pottera - Vše připravované na velké a monumentální finále. Přesto bych Twilight ságu zařadil do červené knihovny. Tato sága hraje na pocity, proto bych se nedivil, že objektivní recenze se budou vytvářet velmi těžko. Tak či onak až budu mít možnost přečíst si poslední a čtvrtý díl ságy, zřejmě si vezmu dovolenou z práce pro to aby to byla opravdu jednodechová záležitost. :-)
Thyrann | 8.1.2009 (01:52) | E-mail | Reagovat
V celym článku neni snad jedna dobrá věta ohledně knížky. Nechápu teda, proč si to tedy čteš a píšeš o tom takovéhle recenze....když se ti to nelíbilo, tak to nečti ne??
Karolča | 17.1.2009 (12:07) | E-mail | Reagovat
Re:
jeden argument lepší než druhý ;) z mého pohledu je mnohem lepší knížku přečíst a říct, že to není nic víc než průměrný romantický fantasy brak (kill me) než to odsoudit bez přečtení. Jinými slovy: jak můžu poznat, že se mi to nelíbí když si to nepřečtu?
Popluh | 17.1.2009 (16:10) | Profil | Reagovat
good
Muj názor na tadytu knihu je kladný....líbila se mi ve všech směrech!také sem již přečetla Nový měsíc a Zatmění...Nový měsíc mě moc nenadchl spíše to bylo nudné....ale setmění a zatmění se mi líbili....už se těším na Rozbřesk a Pulnoční slunce...i když je pravda že Bella je opožděná....ale je to spíše vtipné!ale film jako stmívání se mi moc nelíbil.....
Helix | 25.1.2009 (19:18) | Reagovat
Do Pottera má daleko...
Knížku jsem si přečetla na doporučení kamarádky a to opravdu již zmíněným jedním dechem.Co více říci?Celý článek se mi moc líbí a vlastně s ním souhlasím.Knížka se mi moc líbila (miluju ty přeslazené románky pro dívky :),místy to byla nuda a ke konci se to táhlo,zvláště v tom hotelovém pokoji.Oproti tomu z filmu jsem byla zklamaná.Jak přišli sakra na to že Edward umí skákat po stromech?A proč Bella po telefonátu s Jamesem tak lehce utekla když jí ti dva měli hlídat?No,kdyby nebyl hlavní upír tak krásnej tak bych to asi v polovině vypla :)
Jo vlastně,ten baseball byl celkem fajn...
Jenže po dvou dnech sem se rozhodla,že o tom napíšu kulturní deník do školy a najednou šok.
O čem to vlastně bylo?Jak se jmenují vedlejší postavy?ehm..?
Tak nevím jestli mám číst další díly,možná ano...kvůli Edwardovi...
fcelka.m | 19.2.2009 (17:08) | E-mail | Reagovat
Já jsem četla už všechny díly této ságy.Myslím si, že je to velice povedené, všechny čtyři díly. Velice mne to zaujalo a měla jsem to vše přečtené za necelých 14 dní a v tom jsem se ještě učila do školy a kolikrát jsem se k tomu dostala až večer. Četlo se mi to strašně dobře. I film (zatím bohužel jen 1) se mi velice líbil. Viděla jsem ho několikrát a mohla bych na něj koukat znovu a znovu. Stejně tak je to i s knihami. Mám je doma a není den, kdybych se na něco nepodívala, nevzpomněla si na nějakou scénu a přečetla si ji znovu. Nejradši mám první část ve 4 dílu. Tu jsem četla asi osmkrát. Některé scény mi taky zůstaly v paměti a to jsem je četla třeba jen jednou. Abzch to ukončila, jsem strašně ráda že jsem všechny ty knihy dostala od kamarádek k narozeninám a film od sestry. Mějte se a vy co jste to ještě nečetly nebo neviděli tak rozhodně neváhejte!
týna | 14.6.2009 (21:20) | Reagovat
Re: Stmívání
mě se ta knížka moc líbí i film i když je pravda že v tom filmu mohly něco víc přidat jinak je to hezky...v tej knižce se mi nejvic libi že se seznamuji a i když spolu už pak chodí že se hend nemuckují a tak tim víc je to napínavější...a o novým mesíci to si myslim že to bude trochu nudnější...no ale jeste sem to necetla tak uvidim...a je mi 18 a nestydím se za to že to čtu když se mi něco líbí tak proč to nečíst...já nevim co ste za lidi ze vse kritizujete...vas se snad nikdo nezavdecí...
Trees | 22.7.2009 (19:16) | Reagovat
Re:
videla jsem film bylo t upe suprovi
nika | 11.10.2009 (18:44) | Reagovat
Re:
Tak tento film je ten nejkrásnější...Nejkrásnejsi herci..mno proste vse...Ach muluji edwarda
Wendy | 16.11.2009 (17:55) | Reagovat
Stmívání
Docela mě pobavil tento článek a z velké části s autorem souhlasím. Je to romantika a je to idealizovaná představa mnoha dívek a žen (i dospělé ženy, kterým už není -náct, dovedou snít - i při romantických snech se však umí vrátit zpět do reality).
Při prvním čtení mne Stmívání moc nenadchlo - bylo tam pár zajímavých míst, ale srovnávat to s pestrým světem Rowlingové mi připadá jako nesoudnost. Ale nedalo mi to a Stmívání jsem přečetla znovu - a zjistila jsem, že kniha má svoje kouzlo, které mě chytilo. Myslím, že kdyby mi bylo sladkých šestnáct, asi bych o knize básnila ve dne v noci a zakládala blogy a lepila si na zdi plakáty z filmu... tyto věci už dávno nedělám, ale kniha se mi vážně zalíbila.
První dojem totiž trochu pokazil ne příliš dobrý překlad. Některé výrazy mě zarazily - ale když jsem se přenesla přes tyto nedostatky, zjistila jsem, že autorka rozehrává starou hru jiným způsobem - především Bella trpí silným pocitem méněcennosti a tím pádem se její nazírání světa trochu liší od vrstevníků, Edward je zde popsán nejen jako idol a krasavec, ale i ze své pozice upír který svým životem není příliš nadšen. Lépe řečeno, považuje se za monstrum. Na vysvětlenou - jeho zdrženlivost ohledně fyzického vztahu s Bellou se dá pochopit - sice má tělo mladíka, ale věkem už je dávno dospělý a na sebeovládání měl desetiletí tréninku. Zajímavá je i celá rodinka Cullenových i indiánské legendy. Včetně závěrečné bitky v baletním studiu. Stmívání i další díly mají své kouzlo.
ANA | 30.7.2009 (22:07) | E-mail | Reagovat
Jen tak na uvod, je mi 20 a za to, co ctu se fakt nestydim. Beru kazdy nazor, pokud je dotycny schopen ho smysluplne obhajit. Kazdopadne co se tyce Stmivani, do literarnich velikanu ma v jistych ohledech opravdu velmi daleko, ale jako brak bych to rozhodne nevidela. Napriklad nad knihami Emila Zoly jeho soucasnici ohrnovali nos a dnes je povazovan za spisovatele s velkym S. Meyerova spoustu scen ve Stmivani napsala naprosto bravurne a nesouhlasim s tim, ze jeji liceni emoci je nedostatecne. Podle me prave v tom vynikala. I kdyz se to nekterym nelibilo, ocenuju, ze to aspon precetli a stavi na tom svuj nazor. Jsou lidi, kteri odsuzuji a nemaji potrebnou zkusenost. Stmivani a rozhodne i dalsi dily doporucuju, najdou si sve ctenare.
alyssa18 | 19.8.2009 (12:35) | Reagovat
Ještě chci dodat, že tvůj článek ohledně Stmívání se mi líbí i přesto, že jsi zjevně odpůrce tohoto filmu i knihy. Máš totiž smysl pro humor, to se cení. ("Nejenom že se Ten Edward zamiloval do té obyčejné Belly, ale ještě říká přesně ty věci, které chce každá holka slyšet a které jí žádný rozumný kluk s mozkem a kouskem sebeúcty neřekne. Holky brečí dojetím, kluci zvrací."). Takže přestože osobně jsem Stmíváním celkem nadšena (i když výhrady by se také našly), tvoje kritka je celkem jasná, prostě některé věci tě odpuzují a připadají ti nelogické. Tam už můžu říct staré profláknuté rčení - někdo má rád holky, jiný zase vdolky aneb všem se nezavděčíš. Mně se třeba při prvním přečtení nelíbil Pán prstenu - a dnes patří k mým nejoblíbenějším.
ANA | 28.9.2009 (12:36) | Reagovat
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2024 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132