V roce 2001 začala vlna retro kytarovek (obvykle mají
před jménem stylové The, což mi už připadá docela
trapné, ale budiž), každý měsíc se objevila aspoň
jedna nová vynikající grupa, která byla líčena jako to
nejlepší za posledních několik let, zachránci rocku a
podobné hyper žvásty, co pronášely obvykle britské
časopisy typu NME. Tyto kapely nic moc nového
nepřinášely, mohly klidně znít podobně, hrát si
prostě po svém, ale hlavně že to byl rock a že to byli
takoví obyčejní znudění kluci z garáže (taková
perfektní frackovitá rebelská image, součástí musí
být umaštěné vlasy a krásně potrhané značkové
jeans). Nahrávky musí působit dokonale špinavě a
ledabyle, za což mnohdy vděčí drahým nahrávacím
studiím. Za asi největší spasitele a hrdiny byli
označováni The Strokes (nevím, moc je „nežeru“), ale
potom tady jsou ještě mnohé další kapely, které
bojují o své místo ve světle reflektorů. Připadá
vám, že podobné bandy nemají přesně svoji tvář a
znějí celkem podobně? Tak to máte pravdu. V poslední
době mi připadá už docela překytarováno a té retro
mánie už je taky dost.
The Vines (prosím neplést s The Hives nebo Doves) jsou
původem z Austrálie, začínali na hraní coververzí od
legendární kapely ze Seattlu jménem Nirvana (více
v prvním díle Best Of Grunge) a časem se pustili do
svých vlastních skladeb, které výhradně píše frontman
Craig Nicholls. Vliv Nirvany v jejich muzice nejde
zapřít, někdo dokonce kapele říká „Australská
Nirvana“. :-) V roce 2002 se v pravý čas objevili se
svým debutem Highly Evolved, díky němuž si dokázali
udělat poměrně slušné jméno nebo se aspoň dostat
trochu ve známost. V roce 2004 potvrdili svoji pozici
albem Winning Days, ale než kvalitou (album bylo obvykle
hodnoceno jako průměr) spíš prodejností. Deska se od
první trochu lišila větší inspirací v letech
šedesátých než v „sedmdesátkách“, ale velký
vývoj to nebyl, vlastně vůbec nic nového pod sluncem.
Mimochodem, obě alba produkoval Rob Schnapf (na kontě
spolupráce s Foo Fighters, Beck…). Během
následujícího roku měla kapela menší krizi, odešel
jeden člen kapely a u frontmana se objevil Aspergerův
syndrom (lehčí forma Autismu). Nyní je rok 2006 a The
Vines se rozhodli upevnit si svou pozici třetím albem
Vision Valley pod produkcí chlápka jménem Wayne
Connolly.
Hned, jakmile vložíte placku do přehrávače, zjistíte,
že třetí album The Vines není nic revolučního, nese se
na stejné vlně jako předchozí alba. První dvě
otvírací písně Anysound a Nothin's Comin' jedou
v ostřejším rockovém tempu se silnou příměsí
grunge. Candy Daze si zase bere inspiraci z 60. let a zní
to docela zdařile. Následuje povedená melancholická
Vision Valley, zatím se neobjevuje nějaká nuda. První
singl Don't Listen To The Radio je takový garážový pop,
opět to není nic neslyšeného, moc nadšený jsem nebyl,
ale úspěch v hitparádách si získat klidně může.
Žádáte nářez? Gross Out vám ho rád nabídne. Take Me
Back je pomalá klidná popová až country píseň, zní to
hezky, ale podobná Going Gone akorát bez té country
příchutě je o něco lepší. Fuck Yeh mě znovu rychle
přivedla k životu. Dál už za svižnějších zvuků
Futuretarded, Dope Train a Atmos nemám chuť pomalu usínat
či nechat se ukolébat, ale že by mě to zrovna moc
chytilo to se říct nedá, nic světoborného. Poslední
kousek Spaceship je opět o něco pomalejší, ale není
vůbec špatný, začíná tichým vybrnkáváním a končí
někde v psychadelické rovině, kde slyšíte zvuky jako
ze sci-fi… Tak a to je konec, album totiž trvá pouze
něco málo přes půl hodiny.
Novinka The Vines není nic převratného nebo nikdy
neslyšeného, drží se na úrovni předchozích alb,
fanoušci kapely budou určitě spokojeni… ale jak
ostatní, to nevím. U mě deska asi za chvíli skončí
někde ve skříni.
Kapela: |
The Vines |
Album: |
Vision Valley |
Sestava: |
Craig Nicholls (zpěv, kytara), Ryan Griffith (kytara),
Hamish Rosser (bicí) |
Žánr: |
pop/rock, rock, grunge, psychadelický rock |
Skladby: |
Anysound, Nothin's Comin', Candy Daze, Vision Valley,
Don't Listen To The Radio, Gross Out, Take Me Back, Going
Gone, Fuck Yeh, Futuretarded, Dope Train, Atmos,
Spaceship |
Celkový čas: |
31:35 |
Hodnocení: |
64 % |