Galaxie Team
GALAXIE
Klement, čtvrtek 23.11.2017, 23:09:00
30.10.2008
Tom Clancy's End War (dojmy z dema)

Tom Clancy's End War (dojmy z dema)

Už dlouho jsem si při hraní strategie nepřipadal jako skutečný komandér na bojišti...
 

Od dob stařičké Duny 2 se v žánru real-time strategií pramálo změnilo. Postup „vytěž suroviny, postav jednotky a znič nepřítele“ funguje ve větších či menších obměnách dodnes a rovněž platí i věčné posmívání konzolím od PCčkářů, že jen PC dokáže mít hratelnou válečnou strategii. End War chce tohle tvrzení zadupat do země a zároveň přinést do žánru potomků Command & Conquer trochu svěžího vánku, takže koná se revoluce?

Na rovinu, jde spíš o evoluci než nečekaný zázrak, ale hezky popořadě. End War nám prezentuje fiktivní třetí světovou válku mezi Amerikou, spojenou Evropou a ruskými armádami. Podle všeho nepůjde o žádné filmové vyprávění konfliktu, jako třeba Red Alert, ale upřímně, potřebujeme to? Na začátku si tedy zvolíme jednu stranu našeho konfliktu ve snaze dobýt většinu zeměkoule na svou stranu. K tomu vám samozřejmě dopomůžou vaše jednotky a především váš hlas. Ano, End War se prezentuje jako první hra plně ovládatelná prostřednictvím vašich hlasových příkazů.

Říkáte si, jak to asi funguje v praxi? Velmi dobře, veškeré příkazy se rozloží na posloupnosti menších úkonů, které zadáváte svým mužům. Raději však ukážu na příkladu. Řekněme, že chceme naše tanky poslat na nepřátelskou pěchotu. K dosažení takového úkonu stačí vyslovit toto: „Unit 1 Attack Hostile 2“, kdy samozřejmě kódové označení tanků je jednička a pěchoty dvojka. Na zadávání českých příkazů zapomeňte, těch několik příkazů se ale naučí velmi snadno i člověk neznalý angličtiny. Velmi příjemný je fakt, že jednotlivá slova nemusíte vyslovovat s odmlkami, ale rovnou vyslovíte větu. Pochopitelně příkazy se nevztahují jen k posílání jednotek do útoků, ale i ke změně kamery, upgradování technologií, žádosti o nové jednotky, ústupy a podobně.

Dost možná vás zajímá, jak dobře hra vaše příkazy zanalyzuje. Inu, chce to krapet cviku (nejlépe nakonfigurovat hlasitost) a především se naučit ze sebe solit ony pokyny na počkání. Opravdu většinu problémů způsobí to, že špatně vyslovíte pořadí jednotlivých úkonů. Čas od času není váš pokyn dobře interpretován, ale v reálu se také všechny příkazy k palbě opakují, aby nedošlo k chybě. Hra se navíc snaží odhadnout požadovanou instrukci, když naplno neporozumí vašemu požadavku, na jednu stranu je to příjemné, ale když mylně zvolí cíl vámi pracně nahromaděného leteckého útoku, zamrzí to. Každopádně není důvod příliš smutnit, hlasové ovládání se skutečně povedlo.

U ovládání ještě chvilku zůstaneme, hlasem můžete rozdávat povely a změnit kameru na jednotlivé jednotky, přesto se gamepadu ve vaší ruce nezbavíte, zaprvé musíte vždy zmáčknout tlačítko při zadávání pokynu a zadruhé pomocí páček ovládáte směr kamery. S kamerou souvisí i má největší výtka k End War, sledovací schopnosti jsou totiž napevno svázány s vámi zvolenou skupinou a nemůžete se tak volně pohybovat po bojišti, nýbrž vždy v okolí jednotky. Osobně bych tuhle vlastnost zakázal, obzvlášť když je jednotka v pohybu a táhne s sebou i vaši kameru je těžké nasměrovat korektně další příkazy. Nesmím rovněž opomenout fakt, že celá hra se dá odehrát bez nutnosti cokoli vyslovit, systém příkazů na gamepadu je velmi elegantní a v praxi tak nejspíš využijete kombinaci ovládat něco přes gamepad a část hlasem, chce to cvik, ale nakonec to hráči přinese kýženou efektivnost a především nezapomenutelný pocit skutečného velitele.

End War aplikuje herní princip stařičké hry Z, tj. po mapě jsou rozesety strategické body (tzv. command points) a vlastnictví těchto bodů je pro výhru nezbytnost. Čím více stanovišť vlastníte, tím víc vám přicházejí finance, za které si můžete pořídit jednotky k dalšímu boji. Celkem ve hře máme sedm druhů bojových prostředků a možná vás napadne, že to je zatraceně málo, ale End War je strategie soustřeďující se na malou skupinu Vašich podřízených (vlastnit můžete až dvacet skupin), a tak princip vytvořit co největší armádu nefunguje. Každá jednotka disponuje silnými vlastnostmi proti jinému druhu a zároveň slabinou vůči jiné vojenské technice a při špatné aplikaci tohoto vzorce zatraceně pohoříte. Novou skupinku jen tak nedostanete, takže je třeba šetřit, hlídat si strategické body a zároveň dávat pozor na možnou hrozbu z orbity. End War nabízí všemožné air strike nálety, které mohou do zuřící bitvy přinést ještě dost trablů. Komu by se zdál tenhle vzorec se sedmi třídami příliš jednoduchý, pro pořádek uvádím, že postupem času bude možno jednotky za nasbírané kredity vylepšovat a rozhodně si nebudete moct koupit vše, takže variabilita se nabízí.

Nakonec ještě musím zmínit grafiku. I zde End War exceluje. Bojištěm budou všechny kontinenty, takže se dočkáme tanků před Eiffelovkou či dalšími pamětihodnostmi. Jako správná moderní strategie End War disponuje zničitelným terénem a pohled na vybombardovanou krajinu bude lahodit oku každého stratéga. Velmi chytře je vymyšlen i herní interface, který vás informuje velmi vkusně o stavu vašich jednotek, jaký mají cíl či s kým právě bojují. Přehlednost je zkrátka druhé jméno téhle hry a v kombinaci s hlasovým ovládáním nabízí nečekaně inovativní zážitek. Pocit, kdy sledujete bitvu, posíláte záložní jednotky do boje a zároveň hlasem objednáváte vzdušnou podporu, je opravdu k nezaplacení.

Tom Clancy's End War se alespoň podle dema jeví jako velmi zajímavý titul. Ke koupi konzole vás asi nedonutí (už kvůli tomu, že se chystá i na PC), ale pro fanoušky strategií vypadá hra jako jasná povinnost. Snad tvůrci nabídnou dostatečně mnoho misí, značka Toma Clancyho by si to zasloužila.

Další recenze autora stejně jako jiné články naleznete na jeho blogu.


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Tom Clancy's End War (dojmy z dema) (0 komentářů)
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132