Člověk si už od pradávna oblíbil egocentrickou myšlenku, že právě on je pánem tvorstva a ovládá dění na této "naší" planetě. Ovšem málokdo ví, v jakém omylu tento zobecněný, průměrný lidský jedinec žije, neboť již v dobách, kdy člověk nedovedl ani otlouci kámen, žili tu členovci.
Ať už všeobecně popularizovaní trilobiti, nebo formy hmyzu, které prakticky bez větších změn přetrvaly až do dnešní doby. Liší se snad jen v rozměrech, protože prehistorické druhy hmyzu dosahovaly velikostí přesahujících i 50cm vcelku bez větších obtíží, zatímco dnes dorůstá hmyz maximálně do 30cm. Důkazem je například jihoamerický tesařík Titanus giganteus, který dosahuje délky až 22cm a je největším známým druhem brouka na světě.
Zdůrazňuji známým druhem, neboť uvážíme-li, že Aristoteles popsal 60 druhů hmyzu a dnešní věda jich zná již více než milion, pak je více než jasné, že nepřeberné množství neznámých druhů hmyzu stále čeká na své objevitele. Pravda, nebudou to již nějaké obrovské formy, ale spíše malé druhy, které však svým významem nejsou o nic méně důležité než druhy gigantických rozměrů. Nutno však ještě dodat, že mnoho druhů vyhynulo ještě dříve než mohly být objeveny - a to právě naší zásluhou.
Nejde však pouze o početnost druhů, ale také o kvantitu hmyzích jedinců. Pro srovnání: zatímco biomasa celé lidské populace přesahuje 400 milionů tun, celková váha všech hmyzích těl na planetě se určuje řádově v miliardách tun.
Bez hmyzu by náš svět prostě nemohl fungovat. Bez opylování hmyzem by vymřela většina druhů rostlin. Rozmohly by se infekce, protože by nebyli žádní destruenti, kteří by rozkládali mrtvá těla. Ve velkém by hynuli ptáci a další zvířata specializovaná na entomofagii, což by naprosto narušilo dosavadní potravinový řetězec.
Hmyz je pro nás tedy existenčně důležitý, a proto jej chraňme, ať už je nám jak chce nesympatický, protože i přes jeho velké množství jsme pro něj my, lidé, tou největší hrozbou.
A tak, dříve než zašlápnete dalšího mravence, dobře se rozmyslete - všechno totiž souvisí se vším.
