Alestorm: Captain Morgan’s Revenge

K tomuto albu a kapelce jsem se dostala díky kamarádovi, který mi jednou nevinně poslal odkaz na YouTube. Jelikož poslouchá jiný žánr, nic jsem od toho nečekala. To byla chyba – otevřely se přede mnou brány širého moře, které jsem nebyla schopná zavřít. Píseň „Captain Morgan's Revenge“ ze stejnojmenného alba mně učarovala natolik, že jsem si po jejím několikanásobném přehrání vyžadonila celé album.

Abyste dobře rozuměli – Alestorm není jen nějaká bezvýznamná partička. K folku a metalu si totiž přidala piráty a originální image byla na světě. Jsou sice jenom čtyři, ale to je nijak neznevýhodňuje, protože každý dokonale odvádí svou práci. Zpěvák a klávesista v jednom Christopher Bowes krásně a „vychlastaně“ předává svá poselství. Kytarista Gavin Harper také bez ostychu znásilňuje jednu strunu za druhou a ani basák Dani Evans se nenechává zahanbit. Vše doplňují nejkratší vlasy bubeníka Iana Wilsona, který udává pevný rytmus nejedné skladbě. Jak už to tak bývá, v každé písni má hlavní prostor někdo jiný. Ale jako celek to zní zatraceně dobře.

Seskupení se dalo dohromady teprve v roce 2004 a vystupovalo pod jménem Battleheart. Tehdy mívali jen několik zkoušek a nebylo o nich slyšet. Změna přišla až v roce 2006, kdy vydali první demo. Lidem se líbilo a proto v roce 2007 přišlo i druhé. Poté už to zřejmě šlo rychle – přejmenování na něco působivějšího a kratšího, label Napalm Records (Korpi­klaani, Visions of Atlantis) a vzhůru do práce! Nahrávání proběhlo v Německu – pro Skoty prý na exotickém místě. :D Užili si při něm spoustu zábavy a ochutnali německé gurmánské speciality – klobásky a pivo. Christopher dokonce podotýká, že to v některých písních jde znát. To už je na každém, ale já si myslím, že se tam ta nálada z nahrávání odráží. Což je rozhodně dobře.

Hned první skladba vás zanese na moře. Zaposloucháte se do dokonalé řežby strunných nástrojů a necháte se kolébat vlnami a větrem. Do toho vám váš nový kapitán zpívá něco o vašem budoucím životě. Není možnost vystoupit, moře je kruté a neúprosné. Ale vy se chcete bavit. Takovými příběhy na mě hudba působí, a to ani nepřemýšlím nad překlady. Vidím před sebou partu lidí, jak se baví na lodi – tancuje, zpívá, popíjí rum. Až bych někdy chtěla být s nimi (ne kvůli tomu rumu :)).

Největším zážitkem je pro mě poslední písnička – „Flower of Scotland“. Hrdě zde ukazují svou národnost a já jsem za to ráda. Dudy, které se objevují už i v předešlých písních, zní opravdu krásně. Navíc je tahle houpavá melodie příjemným zpestřením. Dovedu si představit, jak se při ní na koncertě chytne celá řada kolem ramen a začne se kývat. Jsem zvědavá, jak to nakonec bude, předvedou se nám totiž na festivalu Masters of rock ve Vizovicích.

Celé album na mě působí pohodově, ale nemohla bych ho poslouchat pořád dokola. Do dobré nálady jsou to ideální melodie, do špatné by se hodilo něco brutálnějšího. Přitvrdit na některých místech by neškodilo, ale ani tenhle styl není špatný. Příznivci heavy metalu si na své nepřijdou, ale ostatní jistě ano.

Co ještě říci na závěr? Myslím, že kapela svůj debut zvládla dobře a předvedla slušný výkon. Bude se však u dalšího alba muset hodně snažit, aby se neutopila v monotónnosti.