Clona (Shutter)

V posledních letech se lidé čím dál tím více začínají zajímat o nadpřirozené bytosti. Tento fenomén však je nejvíce propagován v Asii, kde dokonce vycházejí časopisy věnující se tzv. „spirit photography“ – tedy fotografování, které zachycuje duchy na fotkách. Není to ovšem nový trend. „Spirit photography“ se objevilo již v 60. letech 18. století a od té doby v nás vyvolává mnoho otázek. Možná proto se tímto kontroverzním tématem zabývá i psychologický horor Clona.

Benjamin (Joshua Jackson) a Jane (Rachael Taylor) jsou mladý a krásný novomanželský pár. Rozhodnou se odjet do Japonska, kde Ben, jako uznávaný fotograf, získal práci. Ovšem dříve, než odjedou do Tokia a vrhnou se do víru pracovních záležitostí, si chtějí užít jeden druhého. Své líbánky tráví v chatce pod posvátnou horou Fuji. Jednou večer se vracejí z výletu zpátky do pronajaté chatky. Ben je unavený, proto řídí Jane, která už by se také viděla raději v posteli. Najednou se na cestě ocitá neznámá mladá žena. Přestože Jane udělá vše, aby se jí vyhla, ženu srazí, strhne volant a narazí do stromu. Oba jsou v pořádku, ale neznámá žena je nejspíše mrtvá. Zvláštní je, že na cestě po ní nezbyly žádné stopy. Dalo by se říct, že se propadla do země. Možná se jim to jen zdálo, a tak se mladý pár snaží na nepříjemnou nehodu zapomenout.

Vztah Bena a Jane je úzce spjatý s fotografiemi. Každou svou vzpomínku chtějí zachytit a navždy si uchovat. Když si však prohlížejí fotografie ze svatby a z líbánek, objevují na nich divné šmouhy. Nevěnují tomu velkou pozornost, šmouhy se však začnou objevovat i na Benových pracovních fotkách a jejich tvary jsou čím dál více konkrétnější. Je už téměř zřejmé, že fotky a podivné šmouhy na nich mají spojitost se ženou, kterou srazili na silnici. Jane celá záležitost nenechává chladnou, proto se vrhá do pátrání po dívce, jejíž duch je zachycen na fotografiích. Co se snaží říct? Aby Jane objasnila záhadný vzkaz, musí objevit krutou pravdu.

Clona je remakem thajského stejnojmenného filmu z roku 2004. V poslední době se s předělávkami asijských filmů roztrhl pytel. Započalo to remakem hororu Kruh, potom Nenávist, Temné vody či Oko. Zdá se, že tajuplné až strašidelné pohledy asijatů v nás pořád dokáží vyvolat pocit strachu. To vědí i producenti filmů Kruh a Nenávist, a tak snímek Clona zasadili do Japonského prostředí, vybrali japonského režiséra Ochiaiho a u herců tomu nebylo jinak. Víc než polovina hereckého obsazení je japonské národnosti. Výběr prostředí, kde se bude příběh odehrávat, byl více než důležitou složkou filmu. Dokonce bych řekla přímo až klíčovou. Právě díky rušnému prostředí Tokia získává film neuvěřitelnou atmosféru. Navíc neamerické místo bylo podstatné pro postavu Jane, která je prezentována jako osamělá žena, kterou hektické Tokio naprosto děsí a neumí se vypořádat s životem v něm. Zatímco Jane si v Tokiu připadá jako cizinka, Ben se tu cítí jako doma. Již dřív tady pracoval a bydlel. Má tu spoustu přátel, zná jazyk, takže mu nedělá problém zde žít.

Původní thajský film jsem neviděla. Nemohu tedy srovnávat, která z verzí je lepší. Ale o thajské Cloně se povídá jako o docela slušném hororovém filmu s celkem zajímavou pointou. Asi tak nějak by se dala popsat i americká verze. I když vám hudba vždy napoví, že přijde nějaká akce, tak musím uznat, že pár „lekaček“ se tvůrcům podařilo. Ani herecké výkony nepatří mezi ty nejhorší a od hororu se ani nějaké áčkové herectví čekat nedá. Zkrátka, film má vše, co by měl mít a to je jeho největší problém. Ničím vás pořádně neohromí, ale ani neurazí. Jako jeho předchůdci se ani on nezbavil značky amerického remaku a bohužel nepostoupil na příčku dobrého hororového filmu.

Ale přiznejme si, že i když se Clona nezbavila nálepky remaku, tak není zas tak špatným filmem. Duchařské filmy mají vždy poloviční úspěch. Tedy hlavně u té poloviny lidí, kteří na duchy věří. Navíc „spirit photography“ jsou pravdivou záležitostí. Proto předtím, než půjdete do kina, si doma sedněte k počítači a na internetu do vyhledávače zadejte „spirit photography“. Věřte mi, že po shlédnutí několika obrázků pro vás film nabere úplně jiný rozměr.

Ti z vás, kteří se rádi bojí a vůbec jim nevadí průměrné americké hororové předělávky, by si určitě Clonu neměli nechat ujít. Na závěr použiji jedno čínské přísloví, které měl při natáčení režisér Ochiai stále na mysli. Říká se v něm, že právní a sociální systém může některé chyby odpouštět, ale existují entity, které neodpouštějí…