Denní hlídka

Slavná fantasy série o hlídkách, dnes čítající pět svazků, se před čtyřmi lety dočkala prvního filmového zpracování. Noční hlídka zaznamenala v Rusku velký úspěch a dočkala se ještě úspěšnějšího pokračování. Režie se opět ujal vizionářský Timur Bekmambetov, tentokrát mu však scénář napsal samotný autor předlohy Sergej Lukjaněnko. A je to znát. Zatímco první film byl pro mnohé diváky neznající literární předlohu zmatený a hlavně nepochopitelný, Denní hlídka tento nešvar zčásti potlačila. Bez znalosti předchozího dílu bych si však druhý ani nepouštěl. Příběh je komplikovaný a pokud jen na chvíli přestanete vnímat, může to mít fatální následky a za chvíli se budete ztrácet v množství zvratů i výměn těl. Pokud se však budete soustředit, film se vám odvděčí.

Začátek filmu nás zavede do středověkého Samarkandu, kde se podle pověstí skrývá křída Osudu. Hlavně se tu však dočkáme skvělé bitevní scény. A ze středověkého bojiště se přesuneme do dnešní Moskvy a opět se zde shledáme se všemi starými známými z předchozího dílu. Hlídkařem světla Antonem, Světlanou, která už je v Noční hlídce jako stážistka nebo třeba Olgou. Nic se nemění ani ve vedení hlídek, a tak proti sobě opět bojují Geser za Světlo a Zavulon, temný mág. Jejich cílem je tentokrát zmíněná křída Osudu, s jejíž pomocí lze přepsat minulost. Navíc dochází k vraždám temných a podezřelým se stává Anton. Nabalují se další a další motivy, objeví se i Antonův syn Jegor, který si na konci Noční hlídky vybral Tmu. A právě on má být klíčem ke zničení Světlany, budoucí Velké kouzelnice. Jestli však čekáte nějaké zběsilé máchání hůlkami, vraťte se prosím k Harrymu Potterovi. Tady se hraje postaru, takže se dočkáme i pěstních soubojů.

Už od začátku vám bude jasné, že na ruský film má Denní hlídka skvělou úroveň vizuálních efektů. A oproti jedničce jich je víc, jsou ještě velkolepější a dotaženější. Dočkáme se i apokalypsy v moskevských ulicích či jízdy autem po stěně hotelu. Není se tedy čemu divit, že režisér Timur Bekmambetov už kope v Hollywoodu a hned jeho prvním projektem se stala komiksová adaptace Wanted s Angelinou Jolie a Morganem Freemanem v hlavních rolích. Tomu se říká dobrý start. A v Denní hlídce plně prokazuje, proč se před jeho jméno většinou dodává vizionářský. Opět nám tu míchá prvky z Matrixu a dalších amerických filmů, jako v případě prvního filmu, i když aktuálně už přidává i svou trošku do mlýna. Vizuální konzumenti si tedy u tohoto filmu přijdou na své, stejně tak jako fanoušci městské fantasy a východních mýtů.

Filmaři tak opět narazili pouze na délku knižní předlohy. Snaha narvat do scénáře co nejvíc motivů ubírá filmu na přímočarosti a některé pasáže jsou vyloženě zmatené. I díky tomu se nedokážete plně vcítit do žádné postavy, ale u tohoto filmu to nevidím jako velké mínus. Nejedná se o žádné psychologické drama, ale o akční fantasy jízdu. Přesto však neporozumíte některým postavám a jejím činům. Hlavní obětí se v mých očích stala Zavulonova manželka / otrokyně Alice /. Právě ona posloužila jako „koště“ k vymetení většiny romantických klišé (šéfova holka se zamiluje do podřadného podřízeného).

Pokud jste zatím na tuto „šerou“ sérii nenarazili, doporučuji vám si vzdělání doplnit, protože příští rok dorazí do kin Šerá hlídka. Opět v režii Timura Bekmambetova. Oba dva filmy už u nás seženete na DVD. Milovníci knih mají před těmi filmovými dokonce náskok, jelikož nakladatelství Argo u nás vydalo všechny díly.

Trailer

Celý tento ruský trikový guláš je neuvěřitelně rozmanitý, hraje všemi barvami a hodí se i k opakované konzumaci, protože napoprvé vám to stejně přijde kapku zmatené.