Jestli někdo nezná studio Monolith, nezná ani Alien
vs. Predator 2. Ano, právě tohle vývojářské studio má
za sebou nejstrašidelnější hry herní scény za
posledních 10 let. A je to opravdu znát. Doom 3 je od
id Software, a proto ve mně nevzbuzoval nejmenší
záchvěv strachu. Doom 3 je prostě klasická střílečka
zahalená do stínů, kde si pořád říkáte:
„Panebože, co to zas na mě leze za mrchu!“ F.E.A.R.
vytváří strašidelnou atmosféru úplně jiným
způsobem, kterým se blíží k Silent Hill. Emoce ve vás
nemá vyvolávat třímetrová potvora řítící se k vám
s motorovou pilou nad hlavou, ale např. násilí páchané
na malých holčičkách, které se pomalu staly symbolem
hry. Někdy si říkám – chudáci ti pařmeni na
Floridě, kde hraní násilných her zakázali. Tím
zákazem přijdou o skoro nejdůležitější herní počin
roku 2005. F.E.A.R. je tady proto, aby se stal přímým
konkurentem her Half-Life 2, Doom 3 a S.T.A.L.K.E.R. Ty
tečky mezi písmeny v názvu jsou teď nějak v módě,
nezdá se vám?
![](pic/474i1.jpg)
Název hry pod sebou skrývá název jednotky, jíž jste
členem: First Encounter Assault Recon. Děj a zápletka hry
vám bude předkládána útržkovitě a jejího rozpletení
se dočkáte až v závěru, což je podle mě správné.
Příběh je chytlavý a na rozdíl od jiných her má hlavu
a patu. O co tedy jde? Na začátku byl odstartován
projekt, který měl zlepšit bezpečnost státu. K tomuto
účelu měla sloužit armádu klonů, než se do toho
vložila holčička v červených šatičkách
symbolizující krev. A krev se objeví všude, kde se
holčička jen mihne (nebo jí ovládaný Paxton Fettel,
účinek je stejný). A právě jemu se povedlo dostat
klony pod svoji moc. Ve hře pořád cítíte nejistotu,
místy vás až mrazí v zádech. Padlí nepřátelé se po
chvíli rozplynou prach, a to tak detailně, že jsem na to
třeštil oči. Nepřátel je však ale málo, a tak se
hovorovost dá popsat jako mix her Doom 3 a Silent Hill.
![](pic/474i2.jpg)
F.E.A.R. vám nabídne mrazivou a jedinečnou atmosféru,
protkanou silným příběhem a doplněnou skvělým
zpracováním levelů. To je vážně úžasné. Interiéry
sice nejsou nějak rozsáhlé a všechny se navzájem
podobají, ale ta propracovanost povrchů, např. když ze
zdi ustřelíte omítku a ukáží se vám cihly, vám
naprosto vyrazí dech. Před vydáním hry se hodně mluvilo
o tom, že F.E.A.R. bude hlavně zaměřen na taktiku, což
není zdaleka pravda. Ano, tým sice máte, ale je
k vidění jen v meziherních sekvencích a intrech.
Úkoly dostáváte od koordinátora operací, jehož pokyny
slyšíte snad po celou hru. Mimochodem, slyšíte toho
mnohem víc, zvukově je na tom F.E.A.R. skvěle. Ale o tom
až dále.
![](pic/474i3.jpg)
Jako hlavní úkol máte najít Paxtona Fettela. Nebyl by to
ale správný koordinátor, a tak mu samozřejmě jeden
úkol nestačí a v průběhu hry vám zadává vedlejší
questy. Ve spolupráci s ostatními vojáky bojujete
opravdu jen minimálně. Všechny, kdo jsou zvyklí na
střílečku s kvantem nepřátel, asi F.E.A.R. trošku
zklame, protože nepřátel nabízí mnohonásobně méně.
Nedostatek nepřátel ale vyvažuje detailností a
perfektním zpracováním přestřelek a bojů. Všude něco
řinčí, omítka se láme ze zdí, sklo se tříští a
lustry padají. Naprosto dokonalé, stejně jako ukončení
boje rozplynutím mrtvých nepřátel. Dosud nepřekonaný
Far Cry v kategorii umělé inteligence se posunuje na
druhé místo. Nepřátelé se kryjí, po vašem příchodu
převracejí stoly a police, plazí se a krčí,
schovávají se za rohy, čímž vás můžou nepříjemně
překvapit ve chvíli, kdy nemáte váš kvér připraven
k výstřelu.
![](pic/474i4.jpg)
To už jsme trošku nakousli zbraně. Máte možnost
vystřelit si z pistole (a to i v efektním duálním
módu), samopalu, brokovnice a útočné pušky. Opět se ve
hře objevuje variace na kolíkomet z Painkillera, nyní se
však jedná o hřebíkomet, který dokáže nepřátele
opravdu efektně připíchnout ke zdi. Nakonec si nechávám
unikátní paprskomet s geniálním zoomem. Jeden paprsek a
z vojáka je usmažená kostra. Jejda, sorry, ještě jsou
tu raketomet, který je vážně nepostradatelný hlavně
u robotů, granáty a granáty s rozbuškou. Najednou
u sebe ale můžete mít jenom tři zbraně. Důležité
situace si můžete zpomalit.
![](pic/474i5.jpg)
F.E.A.R. je sice převážně singleplayerovou akcí, ale
nechybí mu ani hra více hráčů. Nabízí již klasické
módy Deatmatch, Team Deatmatch a Capture the Flag. Grafika
hry je naprosto úžasná, textury a modely postav jsou
dokonale promakané. Hudba je taky na špičkové úrovni.
Teď se již dostáváme k hardwarovým nárokům. Já jsem
si tentokrát na vyšší detaily ani neškrt. Na mém
1,06 GHz Duronu, 512 MB a GeForce 5500 256 MB jsem si hru
zapnul pro vyfocení obrázků v rozlišení 800×600 na
střední detaily. Hra se trhala tak, že ne nejednalo
o hraní, ale o prohlížení fotogalerie. Nadupené
písíčko je tedy podmínkou k dobrému zahrání téhle
skvělé hry.
Název: |
F.E.A.R. |
Typ: |
Akční |
Minimum: |
CPU 2 GHz, 512 MB RAM, grafika 128 MB |
Doporučeno: |
CPU 3,8 GHz, 2 GB RAM, grafika 256 MB |
Výrobce: |
Monolith |
Distributor: |
Vivendi |
Multiplayer: |
Ano |
Web: |
http://www.whatisfear.com |
Hodnocení: |
92 % |