Fontána (The Fountain)

Fontána je příběhem nezlomného muže, který se rozhodl postavit osudu a zachránit život své milované ženy. Jeho životní cesta se odehrává ve třech různých kapitolách, začíná v 16. století ve Španělsku za dob kruté inkvizice, kde se jako dobyvatel Thomas (HUGH JACKMAN) vydává do nově objevené Jižní Ameriky hledat Strom života. V současnosti se představí jako vědec Tommy Creo, který se zoufale snaží nalézt lék na rakovinu pro svou umírající ženu Isabel (oscarová RACHEL WEISZ). Jeho umírající žena Izzi píše knihu, jež vypráví první kapitelu příběhu, o které jsem psal výše a prosí Tommyho, aby dokončil poslední kapitolu… A naposledy Thomas vystupuje jako opuštěný poutník plující vesmírem ve své podivné lodi (umírající strom zosobňující Izzi v průhledné vzduchové bublině). Poslední kapitola je variací na obě předchozí a Thomas při ní konečně nalézá odpovědi na otázky.

Není důvod si dopředu myslet, že Fontána je na vás příliš složitý film, sám Aronofsky film popisuje následovně: „Ve svém jádru je Fontána velmi jednoduchým milostným příběhem o ztrátě blízkého člověka a o tom, co vás taková zkušenost naučí.“ Prvotní námět filmu režisér nehledal dlouho, nalezl jej sám u sebe, jsou to každodenní obavy o své blízké. Mimochodem, film šel do produkce už před několika lety, tehdy se měli v hlavních rolích objevit Brad Pitt a Cate Blanchett. Oba aktéři z filmu nakonec vycouvali, Brad Pitt kvůli milionové Tróji a Cate Blanchett kvůli těhotenství. Film měl být původně asi o 20 miliónů dražší, počítalo se i s obrovskou bitvou, díky které by film získal na přitažlivosti pro více diváků. Menší rozpočet filmu ale spíše prospěl a dělá z něj více komornější psychologické dílo.

I přes hlavní roli příběhu se často dostane na digitální efekty, která jsou ve filmu využity zcela odlišně než obvykle. Zlaté obrazy vesmíru a v popředí Thomasova loď je něco neuvěřitelného, byl jsem naprosto fascinován a při pohledu na výšku rozpočtu (pouze 35 milionů) se fascinace změnila na šok. To jsem ještě nemluvil o vysokém standartu kamery typickém pro Aronofskyho filmy a magicky dokonalou hudbu Clinta Mansella, která vystihuje podstatu filmu a stala se jeho pevnou součástí, pro mě osobně nejlepší hudba k filmu, jaká existuje. Ihned jsem si ji obstaral a několik týdnů mi hrála v přehrávači, i přesto se k ní ještě stále vracím a to stejné platí i o filmu. Nejedná se o komerční produkt na jedno použití jako u většiny dnešní hollywoodské produkce.

Film trvá pouhých 96 minut, žádný pocit, že ve filmu něco chybí nebo bylo vystřiženo, se ale nedostaví. Každá scéna má své opodstatnění a nic ve filmu není zbytečně. Vyprávění postupuje zvolna právě tak, aby si měl divák čas vše promyslet a ne jen pasivně sedět. Určitá podobnost s Kubricovým dílem Vesmírná odysea se nedá vyvrátit, i když Fontána jde spíš jiným směrem. Další velmi důležitou složkou filmu jsou herecké výkony, na kterých všechno buď stojí nebo padá. Hugh Jackman podává ve filmu nejlepší herecký výkon v životě… a ani Rachel Weiz se nemá vůbec za co stydět. Nemyslím si, že by je původní obsazení dokázalo překonat, Darren dokázal, že měl při výběru náhradníků opravdu dobrou ruku.

Vynikající film, ke kterému se budu vždy rád vracet. Darren Aronofsky filmem potvrdil, že stále patří k špičce mezi nezávislými režiséry a pravděpodobně ještě dlouho bude. Všem doporučuji jeho shlédnutí… neměli byste litovat. I přes své nesporné kvality film bohužel v kinech propadl a ani si nevydělal na svou výrobu.