Na začátek si trochu připomeneme historii Foo Fighters… Kapela byla založena v roce 1994, kdy ze dne na den po rozpadu kultovní Nirvany (frontman skupiny Kurt Cobain spáchal sebevraždu), bubeník Dave Grohl založil vlastní kapelu, místo bicích popadl kytaru a stoupl si za mikrofon. Tím začala éra Foo Fighters, kterou na začátku označovali jako pokračovatele Nirvany, jenže kapela se této nálepky rychle zbavila a šla si svou vlastní cestou.
Od vydání prvního alba je to už deset let, tak proč si k tomuto krásnému výročí nenadělit nové album, když minulé album One by One bylo tak velmi úspěšné. Dave Grohl se rozhodl pomaličku vypouštět různé informace, což dohánělo každého fanouška k šílenství, když věděl, že tak úžasná deska vyjde třeba až za půl roku. Konečně před vydáním začal frontman říkat ve všech rozhovorech, jak jsou s tím albem spokojení a nakonec už vidím videoklip k písni Best Of You a začínám si říkat: "To je nářez, tahle bude lepší než všechny ostatní desky." A jak o tom přemýšlím, asi mám pravdu, jenže v televizi se zatím neobjevila žádná ukázka z akustické části, kde nemají Foo Fighters moc velké zkušenosti, když nepočítám vystoupení MTV Unplugged in New York, kdy byl Dave Grohl ještě v Nirvaně. Ostatní podle mě moc zkušeností nemají, i když Foo Fighters tu jsou již přes deset let, pořád považuji Dave Grohla za největšího machra a asi proto se na něj soustředí největší pozornost.
První album je opravdový nářez, kdy se moc sousedi nebudou radovat, jestli vyzkoušíte kolik rámusu zvládne udělat vaše věž. Prostě hardrock s až popovou chytlavostí, což se tak často nevidí. Hned první kousky jsou velmi energické (sice s velmi pomalým rozjezdem, ale potom je to až punkový nářez - to platí o In Your Honor, No Way Back a Best Of You). Potom se nedočkáme žádného zklidnění uprostřed, ani na pouhou chvilku a jedete pořád dál, nakonec nás čeká ještě zajímavý kousek End Over End a to je konec, jenže pouze prvního CD.
Na řadě je druhý disk, který by se vás měl pokusit aspoň trochu zklidnit, což se lehce daří. Naleznete zde zajímavé písně, jako odpočinkovou skladbu Still, melodická Miracle a What if I Do?, Another Round - tohle mi připomnělo Stone Temple Pilots, nirvánovská Friend Of A Friend, další zajímavý kousek Cold Day In The Sun zpívá bubeník Taylor Hawkins, můžu vlastně s klidem říct, že se mí líbí skoro všechno. Pokud vám vadil nářez prvního disku, můžete se na něho absolutně vykašlat, protože toto album se dvěma disky stojí stejně jako některá alba, které obsahují pouze jeden disk.
Když se podíváte na nádherný obal, je to další plus, proč si tohle album koupit. Podle toho všeho by jste si mohli myslet, že je to ideální deska, ale pár malých vad to má, jako například pro někoho moc dlouhá délka a taky to není nic nového na hudební scéně, ale zase tolik precizní muzikanské brilatnosti snad nikde pohromadě na jednom albu není.
| Název kapely: |
Foo Fighters |
| Název alba: |
In Your Honor |
| Jazyk: |
Angličtina |
| Sestava: |
Kytara a zpěv Dave Grohl, kytara Christ Shiflett, baskytara Nate Mendel, bicí Taylor Hawkins |
| Hodnocení: |
80 % |
