Galaxie Team
GALAXIE
Lucie, středa 13.12.2017, 2:22:13
4.12.2006

Konec

 

Všichni ji znali - milou, krásnou,
věčně usměvavou, s duší jasnou.
Vlasy jí spínal slunce jas
a rajská hudba - její hlas.

Každý si myslel, že je veselá.
Skrývala svá vlastní přání nesmělá
a nikdo nevěděl, že trpí.

Až pak si všimli, k samému konci,
že štěstěna jí už nezakývá zvonci.
Z jejích očí se vytratil živý lesk
a místo něj jen prázdný stesk.

A nikdo nevěděl, nikdo netušil,
že v jejím srdci smutek našel cíl.
A nikdo nevěděl proč, jen proč,
jí Ďábel řekl: „Skoč, tak skoč!“
A ona poslechla.
Teď leží, spí, sní navždy sladce.
Skončit lze přece tolik hladce.
Jen smutný úsměv zdobí její tvář
a vlasy spíná růženec - jak svatozář.


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Konec (0 komentářů)
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132