Kronika rodu Spiderwicků (The Spiderwick Chronicles)

Rodina Graceových je nucena opustit pohodlný život v New Yorku. Dvojčata Jared a Simon, jejich sestra Mallory a životem zkoušená matka Helen se přestěhují do starého domu jejich strýce Spiderwicka, který před lety záhadně zmizel. Už po příjezdu si Simon všimne, že s domem není něco v pořádku. Při průzkumu nového prostředí nalezne knihu s varováním. Zvědavý Simon však neposlechne a knihu otevře, čímž sobě a svým sourozencům zpřístupní zcela nový svět. V této knize je totiž popsaná celá kouzelná říše a návod, jak spatřit kouzelné bytosti. Aby to však nebylo tak jednoduché, po Spiderwickově knize touží i zlý obr Mulgarath, který chce ovládnout celou pohádkovou říši. Podaří se sourozencům Graceovým uchránit tuto knihu před Mulgarathem? A jakou roli v tom všem hraje bláznivá tetička zavřená v sanatoriu?

To, co se tvůrcům daří budovat v první půli, směle zašlapou v té druhé. S přibývající stopáží se děj stává konzistentním a je vyplněn řadou nelogičností a prapodivných zvratů. Nehledě na to, že tvůrci vykrádají kde co. Jen namátkou: od Harryho Pottera přes Transformers, až po Letopisy Narnie. Digitální triky jsou s ohledem na rozpočet povedené a nepůsobí nikterak rušivě. Vždyť je také měla na svědomí slavná společnost ILM. Z této stránky to snad ani špatně dopadnout nemohlo.

Za celým snímkem stojí režisér Mark Waters, který má na svědomí filmy jako Mezi námi děvčaty, Protivný sprostý holky či A co když je to pravda. Práci s herci a vizuálními efekty zvládl velmi slušně. Kamenem úrazu se však stal scénář, který nedává šanci patřičně rozehrát tento cirkus. Celý film doplnil hudbou James Horner, jehož soundtrack se řadí k tomu lepšímu z jeho tvorby a zařadil se tak po bok Hornerových nejlepších děl – hudbě k Titanicu a Vetřelci.

Film stojí za vidění také díky dětským představitelům. Obzvláště pak kvůli mladému Freddie Highmoreovi, který perfektně ztělesnil dvojroli dvojčat Graceových. I přes jeho mladý věk se jedná již o ostříleného herce, můžeme vzpomenout jeho role po boku Johnnyho Deppa ve filmech Karlík a továrna na čokoládu nebo Hledání Země Nezemě. Ale i jeho herecká partnerka a filmová sestra Sarah Bolger hraje obstojně. Velkým zklamáním se stali dospělí herci Mary-Louise Parker, Nick Nolte a David Strathairn, kteří hrají spíše ve stínu mladších kolegů. A spíše přehrávají než doopravdy hrají.

Velkým problém je zařazení tohoto snímku. Pro dětského diváka je film příliš překombinovaný a pro dospělého zase příliš šablonovitý. Každopádně to není špatný film, jak by se mohlo zdát. První půle je velice povedená a naznačuje, že by se film mohl zařadit mezi důstojného zástupce žánru, ale ta druhá mi výsledný dojem z filmu zkazila. Velká škoda promarněného potenciálu.