Galaxie Team
GALAXIE
Sabina, neděle 22.10.2017, 1:13:17
Kvartet

Kvartet

Hra "prokletého básníka" z NDR - Příběh z 18. století v postmoderním hávu - Už se vám nebude chtít do Národního...
 

Kvartet je hra německého dramatika Heinera Müllera (zemřel r. 1995), kterou můžeme v současnosti vidět v pražském Divadle Komedie. Základním kamenem dramatu je známý román v dopisech Nebezpečné známosti od Choderlose De Laclose. Tato kniha již byla několikrát zfilmovaná, mimo jiné jako Valmont Milošem Formanem, který k ní přistoupil snad z "nejopačnějšího" konce než Müller. Jeho film působí hravě, divák se může kochat přepychově dekorativním prostředím, obklopujícím francouzskou společenskou smetánku osmnáctého století a "bezskrupulóznost" s jakou hlavní hrdinové manipulují se všemi kolem sebe jaksi ustupuje do pozadí. Müller se naopak soustřeďuje výhradně na hlavní myšlenky či témata díla a dál je posouvá... libertinství, nesmyslnost ctnosti, potřeba co nejvíc si užít života, vědomí jeho pomíjivosti... To vše vystupuje ve hře nesmírně silně, protože autor výrazně okleštil některé další stránky příběhu. Například počítá s tím, že divák již zná děj původní knihy, z kterého mnohé vypouští - drama vlastně tvoří pouze vzpomínkově zabarvený dialog mezi dvěma hlavními postavami: vikomtem de Valmont a madam de Merteuille. Müller opouští dobový kontext a vrhá příběh do jakéhosi bezčasí "po třetí světové válce". Postavy se tak nemohou schovat do líbivých kostýmů ani mezi přezdobený rokokový nábytek, v neurčitých hadrech před námi oba stárnoucí šlechtici vyvstávají opravdověji a naléhavěji a jediná jevištní dekorace s kterou pracují, je televize, případně pódium samo o sobě se svými propadlišti a průchody. Výrazně expresivní atmosféru hry podtrhuje nasvícení jeviště, které je většinou v takovém pološeru a jen s několika body plně osvětlenými, a také hudba Ivana Achera, která nám rovněž dává cítit, že jsme někde na konci nebo dokonce za ním.


Co se týče hereckého obsazení i zde Müller překračuje ustálené normy, když oběma postavám přiřazuje mužské herce. Martin Finger coby markýza de Merteuille a Roman Zach v roli Valmonta dokazují, že jsou výborní herci s citem pro alternativní divadlo a improvizaci. Mezi textové repliky vkládají své vlastní, jako: "Proč pořád musím hrát ženskou já??", nelekají se "těsnějších" scén mezi celoživotními milenci (ale i protivníky, spoluhráči, partnery, soky...), které hrají s citem, neparodicky, ale nikdy nepřekračují určitou mez a pokud ano, děje se tak divadelními, částečně metaforickými prostředky a tudíž působivěji.

Na začátku hry si obě postavy potřou tvář bílou barvou - motiv líčení splývající s motivem masky se objevuje snad ve všech adaptacích tohoto příběhu - čímž říkají "škraboška je nasazena, divadlo může začít." Maska by mohla být takovým emblémem celé hry - dialogu mezi postavami, které velkou část života něco předstíraly, pohrávaly si s lidmi jako s loutkami a bez váhání by podepsaly starou pravdu, že "Život je divadlo."

Tato hra vás nemůže nechat chladnými a je velmi těžké vyhnout se její konfrontaci se sebou samým. Nemusí to být vyloženě příjemná zkušenost, ale vytrvá-li člověk do konce této osvobozující esence divadla, nebude litovat. Strhněte svoje masky...! Abych se přiznala, už se mi vážně nechce do Národního...

Název:Kvartet
Kde:Divadlo Komedie
Autor:Heiner Müller
Překlad:K. R. Jilská
Koncepce, režie a výpravy:Dušan Pařízek
Hrají:Martin Finger, Roman Zach, Ivan Acher, Michal Kyselka
Hudba:Ivan Acher
Délka představení:70 minut (bez přestávky)


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Kvartet (0 komentářů)
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132