Galaxie Team
GALAXIE
Vojtěch, středa 23.4.2014, 11:53:23
27.6.2009
Nine Inch Nails - O2 Aréna, Praha, 24. 6. 2009

Nine Inch Nails - O2 Aréna, Praha, 24. 6. 2009

Partička kolem Trenta Reznora známá jako Nine Inch Nails se po dvou letech vrátila do Prahy. Tentokrát má ale turné jiné účely než naposledy - nejde ani tak o propagaci nového alba, jako spíš o pořádné rozloučení s fanoušky a poslední potvrzení pověsti nejlepší koncertní kapely současnosti. Nutno hned na začátku říci, že se jim obojí povedlo.
 

K O2 Aréně naše výprava dorazila krátce před půl sedmou. Přestože otevření bran bylo managementem NIN avizováno na 18:30, vpouštět se začalo až krátce před sedmou hodinou. Po nezbytném ukojení našich potřeb (wc, merchandise …) a chvilkovém bloudění po rozlehlém komplexu arény jsme se konečně ocitli pár metrů od pódia (odhadem 3. – 4. řada), což nám zaručovalo dobrý výhled po většinu koncertu.

První věc, kterou musím ocenit, je Reznorův výběr předkoncertní hudby. The Horrors a Queens of the Stone Age (píseň „Turnin' on the Screw“ z jejich posledního alba Era Vulgaris, na kterou jsme si i trochu zatrsali do rytmu – ano, to jsme byli my) jsou dvě kapely, které mě z výběru potěšily asi nejvíce a které celkem příjemně zkracovaly sezení na gumou potažené podlaze v hale. Až na otevření bran byl zveřejněný časový rozpis dodržen, takže skoro přesně v osm hodin aréna potemněla, kouřové stroje začaly fungovat a na pódium vystoupil Alec Empire doprovázený křehkou Nic Endo, kteří mimochodem tvoří polovinu legendárních Atari Teenage Riot. Musím se přiznat, že Alecovu sólovou tvorbu bohužel nemám naposlouchanou tak, jak bych asi před koncertem chtěl, a tak znám názvy pouze dvou songů ze setu – „Control Drug“ (k poslechu na Alecově myspace) a „Revolution Action“ od ATR, kterou Alec věnoval svému již zesnulému spoluhráči z časů ATR, Carlu Crackovi, který se předávkoval heroinem v roce 2001. Co se samotného výkonu „kapely“ týče, o hudební produkci se téměř výhradně starala Nic Endo za hradbou svého „nádobíčka“. Alec se ke konci druhého songu půlhodinového setu vrhl na kytaru, ta bohužel z nějakého důvodu nefungovala, a tak jsme si jejího zvuku užili jenom během třetího kousku v pořadí. Empire po celou dobu vystoupení agilně komunikoval s publikem (na můj vkus možná až moc) a nešetřil pochvalami. Někdy uprostřed show seskočil k zábranám a vrhl se do davu před sebou. Kolem půl deváté si slečna Endo vzala kabelku a důstojně odkráčela z pódia, pan Empire se ještě pořádně rozloučil a odběhl do zákulisí. Co se odezvy publika týče, hlavně v kotli, do kterého jsem byl párkrát nedobrovolně vtažen, bylo vidět, že AE a hlavně ATR zde nejsou úplně neznámí a koncert měl na předskokana solidní odezvu. Alec Empire prostě s plnil svůj úkol – pořádně rozproudil dav a připravil nás svými hlukovými nánosy na to, co nás teprve čekalo.

Poté se už pódiu objevili bedňáci a členové crew NIN, aby vše nachystali pro hlavní hvězdy večera. Zvučilo se něco málo přes třicet minut a celý proces byl doprovázen několika „falešnými poplachy“, způsobenými kouřem a pobíhajícími členy crew v pozadí. Samotné vystoupení začalo několik minut po deváté hodině fandům důvěrně známým syntezátorovým zvukem, který znamenal jedinou věc – otevírá se „Somewhat Damaged“, prvním songem na desce The Fragile. Strhl se mohutný potlesk, pískání a křik. Hala podruhé potemněla a z kouře začali postupně vycházet všichni čtyři členové současné sestavy NIN – bubeník Ilan Rubin, basák Justin Meldal-Johnsen, kytarista Robin Finck a nakonec, za nejmohutnějšího potlesku, sám Trent Reznor, který hned začal s úvodní slokou – so impressed with all you do / tried so hard to be like you / flew to high and burnt the wing / lost my faith in everything. Nejspíš i samotnou kapelu překvapilo, že skoro celá hala křičí text s ní. Poté přišel refrén a pod pódiem nastalo opravdové peklo – lidé do sebe házeli, strkali, křehké slečny bojovaly uprostřed kotle v náručí svých partnerů o přežití. Po posledním „where the fuck were you?“ se ozvalo další známé syntezátorové intro a kapela hned začala s písní z debutového alba Pretty Hate Machine, „Terrible Lie“. Ruce sepjaté jakoby v modlitbě, ještě divočejší kotel, Reznor házející se do bicí soupravy – to všechno vypadá jako výjev z DVD And All That Could Have Been. Následující „Heresy“, rarita v setlistech NIN, měla nejspíše ještě více vyburcovat lidi opakující i s celou kapelou refrén god is dead / and no one cares / if there is a hell / I'll see you there. Po ní totiž přišla na řadu „March of the Pigs“ a všichni v publiku věděli, co se od nich čeká. Já sám jsem se, ani nevím jak, posunul tak o dvě řady dopředu a modlil se za něco klidnějšího. To mi kapela splnila hned za chvíli s „Piggy“. Dav jako v tranzu opakuje s Reznorem „nothing can stop me now“, zatímco ten se krčí na pódiu v jakémsi bolestném postoji. „Piggy“ a následující „Metal“ (předělávka slavného hitu Garyho Numana ze 70. let, nacházející se i na remixovém albu Things Falling Apart) tvoří jediný klidnější předěl v první polovině koncertu. Poté totiž opět následuje několik agresivních kousků – „The Becoming“ ze Spirály, „Head Down“, první song večera z posledního alba The Slip, „Burn“ ze soundtracku k filmu Olivera Stonea Natural Born Killers a „Gave Up“ z Broken – tady jsem myslel, že nápor už nevydržím a nechápal jsem, jak ostraha může nečinně stát pod pódiem a neprojevovat jakékoliv emoce, nemluvě o tom, že jsem doufal, aby se neopakovala situace z roku 2007 v Edenu, kdy se pod pódiem začaly propadávat zábrany a musela nastoupit lidská zeď tvořená ochrankou. Po tomhle přišla klidná a víceméně instrumentální část večera tvořená „La Mer“ (pro mě osobně vrchol celého koncertu), „Gone, Still“, „The Fragile“, kterou odzpívala celá hala s Reznorem (viz video) a „The Downward Spiral“, kde exceloval hlavně Robin Finck na kytaře.

Následovala opět agresivnější druhá polovina koncertu, otevřená stovkami koncertů prověřenou klasikou „Wish“. Po ní přišel první singl z alba Year Zero „Survivalism“. „Survivalism“ zároveň tvořil i jeden z pouhých dvou zahraných songů z YZ. Poté přišla pro mě poměrně nevýrazná „1,000,000“, opět z The Slip. Jako snad jediný z odehraných songů mě nechala vcelku chladným, což se o „The Day The World Went Away“ hned po ní říct nedá – skvělá instrumentální část, po které téměř celá hala opakovala s kapelou na na na na. Klidná „Hurt“ už značila blížící se konec koncertu. Během závěrečné „Head Like a Hole“ všichni skákali a z plných plic zpívali spolu s Reznorem head like a hole / black as your soul / i'd rather die / than give you control. Po posledním thank you! zhasla světla a začali jsme se dožadovat přídavku – to nám kapela ochotně splnila a začala hrát „Echoplex“, třetí a poslední song z TS večera. Následovala až nadpozemská „Dead Souls“ od Joy Division, kterou v roce 1994 Reznor předělal pro film The Crow. NIN ani tentokrát neporušili tradici tří přídavků. Zahráli už jenom „In This Twilight“, při které se rozsvítila všechna světla na pódiu. Reznor přešel na klavíru do „Zero-Sum“ a členové začali postupně odcházet – Robin Finck se se širokým úsměvem uklonil publiku, Ilan Rubin složil paličky a nakonec se rozloučil i basák JMJ. Jediný, kdo zůstal na pódiu byl stále hrající Trent Reznor, který nám ještě naposled poděkoval a odkráčel. Přišel několikaminutový zasloužený potlesk a lidé se začali pomalu rozcházet.

Přestože to tak nevypadá, koncert měl i několik menších nedostatků, mezi kterými fanoušci zmiňují hlavně slabší vizuální stránku oproti předešlému Lights In The Sky turné. Nicméně Reznor oznámil dopředu, že přístup ke koncertům bude tentokrát poněkud odlišný a musí se mu nechat, že z pár světelných panelů dokázal dostat maximum. Co už ale nechápe snad nikdo je, proč management NIN krátce před koncertem zakázal novinářům focení, obzvlášť když je v tomto směru Reznor známý svou benevolentností a fanoušky v záznamech koncertů podporuje. Krátce před začátkem turné dokonce na oficiálním Nine Inch Nails fóru napsal příspěvek obsahující přesný rozpis povolených typů kamer. Tohle jsou ale asi jediné dvě věci, které ze strany NIN můžu označit jako nedostatek. Trent Reznor všem opět dokázal, proč si zaslouží respekt jako jeden z nejvýznamnějších hudebníků dneška. Nezbývá nám nic jiného než doufat, že se po několikaleté zasloužené pauze vrátí a z jeho dalšího pražského koncertu budeme opět odcházet s protichůdnými pocity – šťastní z vynikajícího koncertu a smutní z toho, že skončil.

Za fotky a video děkujeme Katce Frankové

Setlist: Somewhat Damaged, Terrible Lie, Heresy, March of the Pigs, Piggy, Metal (Gary Numan cover), The Becoming, Head Down, Burn, Gave Up, La Mer, Gone, Still, The Fragile, The Downward Spiral, Wish, Survivalism, 1,000,000, The Day The World Went Away, Hurt, The Hand That Feeds, Head Like A Hole, Echoplex, Dead Souls (Joy Division cover), In This Twilight


pošli na vybrali.sme.sk Add to Google Přidej na Seznam

Diskuze k článku Nine Inch Nails - O2 Aréna, Praha, 24. 6. 2009 (6 komentářů)
super report, lip to uz ani napsat nejde...presne muj prozitek...dik
kennyzero | 27.6.2009 (14:36) | Reagovat
Atari Teenage Riot
netuším, proč v případě ATR používáš present, když už dávno skončili. jinak co se týče samotnýho reportu, po informační stránce vyčerpávající, po literarní úplně o hovně. kdo kapelu nežere, usne nudou u pátý věty
Michail Bakunin | 27.6.2009 (15:00) | Reagovat
Re: Atari Teenage Riot
Děkuji za kritiku. Nevím, kde přesně z článku vyplývá že ATR jsou pořád aktivní, každopdně jsem v něm provedl nějaké úpravy (děkuji za korekturu strfckr), aby to bylo slohově méně „o hovně“. Jestli tam jsou nějaké nedostatky, které Vám vyloženě vadí, klidně je sem napište a já zvážím jejich nápravu. Každopádně jsem myslel, že je tak nějak jasné že report který má přes 8000 znaků budou číst hlavně fanoušci :)
daalbarizer | 27.6.2009 (15:45) | E-mail | Profil | Reagovat
Re: Re: Atari Teenage Riot
Já kapelu žeru, tudíš jsem se bavil při čtení článku náramně.
vosaa | 28.6.2009 (12:51) | Reagovat
Taky kapelu žeru, byl jsem tam samozřejmě, četlo se to jedním dechem : ).Show dokonalá, chci víc!!!!
Paul | 29.6.2009 (17:12) | Reagovat
prodám lístek
Prodám lístek na WACKEN 2009. ozvite se na email. winklerovam@email.cz
mark | 11.7.2009 (12:48) | E-mail | Profil | Reagovat
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2014 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132