A o čem, že vlastně ten film je? Přece
o tučňácích (konkrétně tučňácích císařských
– největších z jejich rodu), znáte přece ty divně
oblečené ptáky (nikdy si nezdělají svůj frak), kteří
neumí létat a žijí za krutých podmínek na Antarktidě.
Každým rokem tisíce tučňáků císařských opouští
jistotu jejich hlubokého oceánu a putují jejich
kolíbavou chůzí stovky mil přes zrádný a nehostinný
antarktický ledovec, aby se mohli rozmnožovat. Samice
snese pouhé jediné vajíčko. Za pár hodin vajíčko
předá samci, který se ho musí pokusit uchránit před
života zničujícím mrazem, a vydá se na několik týdnů
trvající pouť k moři za potravou. Samec potom po dva
měsíce krutých mrazů stojí na hnízdišti, zahřívá
vajíčko a čeká na samičku, až ho vystřídá. V té
době se nemůže ani nasytit a zhubne skoro o polovinu
své váhy. Podívaná na jejich putování očima Luca
Jacquetse je plná humoru, plná odvahy malých tvorů
vzdorovat drsné přírodě, plná záhad a tajemství.
Putování tučňáků je výpravný snímek o jejich
hrdinné námaze pro přežití a zachovaní svého
druhu…
Obvykle se přírodopisné dokumenty objevují pouze na
televizních obrazovkách a zřídka kdy v kině, ale těch
pár dokumentů co šlo dřív na filmová plátna než do
televize měli úspěch a v návštěvnosti dokázaly
porazit i hrané konkurenty s lidskými herci a do této
škatulky přesně zapadá Putování tučňáků. Hned od
začátku dříve než ještě uvidíte hlavní
představitele filmu (tučňáky), vás uchvátí drsné a
nádherné prostředí Antarktidy – obrovské ledovce, ve
kterých se odrážejí paprsky slunce a ještě mnoho
dalšího po celou dobu filmu. Za chvíli už vidíme naše
herce, jak hromadně vyskakují z vody a podle svého
vlastního orientačního smyslu se dokolébají do místa
páření. Je opravdu úchvatný zážitek, když vidíte
obrovský dav tučňáků seřazených za sebou, jak
kráčejí po tomto nehostinném kraji a takových
skvělých úchvatných okamžiků je plno, stačí se jenom
podívat, jak probíhají jejich námluvy. Největším
plusem filmu jsou malá tučňáčata, protože jsou fakt
roztomilá a prostě bezva, uchvátí vás hned jakmile se
objeví na scéně. Celý film zabírá opravdu perfektně
kameraman, podává neuvěřitelný výkon a jde vidět, že
si na své práci dal záležet. U všech těchto
zajímavých situací hraje hudba, která se skvěle hodí a
ještě vyzdvihuje atmosféru. Vždy se nejedná jenom
o šťastné scény, protože žádný život není
růžový. A abych nezapomněl ještě na komentář,
který zprostředkoval svým nezaměnitelným hlasem Morgan
Freeman, filmaři vybrali skvěle, řekl bych, že je to
nejlepší člověk, kterého si mohli vybrat. Mimochodem,
nejedná se o tu verzi s mluvícími tučňáky, kde
jejich proslovy zachází až do hranic trapnosti. Během
sledování vás nezastihne ani kapka nudy, možná díky
ideální délce někde kolem hodiny a půl.
Skvělý přírodopisný dokument, který zaručeně stojí
za zhlédnutí, nudit by jste se u něj neměli, každému
vřele doporučuji. Jedinou chybou by mohlo být, že by
tento dokument mohl rovnou běžet v televizi.
Název: March of the Penguins
Český název: Putování tučňáků
Žánr: Dokument – přírodopisný
Čas: 85 min
Země výroby: Francie
Rok výroby: 2005
Režie: Luc Jacquetr
Dabing: Morgan Freeman
Hodnocení na IMDB: 7,9
Hodnocení na CSFD: 85 %
Ocenění: Oscar 2005 (Nejlepší dokument)
Hodnocení: 85 %
