Rambo: Do Pekla a zpět (Rambo)

Rocky Balboa byl typickým filmem, od kterého nikdo nic velkého nečekal, vždyť Sylvester Stallone se v průměrné produkci topil už nějakých 10 let, a více než úspěšný návrat se od něj očekávalo ukončení kariéry. Naštěstí pro všechny fanoušky se stal Rocky Balboa velmi příjemným nostalgickým překvapením a důstojným zakončením série. Situace kolem druhé a ani o kapku méně legendární Stalloneho postavy – Johna Ramba – byla již poněkud jiná, fanoušci utvrzení návratem Rockyho hltali každou novou informaci, obrázek či trailer, a že jich nebylo málo… Sly se s jejich uvolňováním opravdu nepáral a vydržet do premiéry dalo fanouškům opravdu zabrat.

„Přinesli jste zbraně?“
„Jistě, že ne.“
„Tak to nic nezměníte.“

John Rambo se na stará kolena usadil v Thajsku, kde žije poklidným životem lodníka, jehož nejvíce adrenalinovou prací je příležitostný odchyt a prodej jedovatých hadů… Jeho život v ústraní však naruší skupina křesťanských misionářů, která se chce s jeho pomocí dostat po řece do Barmy, aby zde poskytla léky a pomoc místním, válkou sužovaným, obyvatelům. John ze začátku jejich prosby odmítá a svým způsobem se pokouší ignorovat celý svět, ale nakonec skupinu misionářů s menšími problémy dopraví do Barmy, kde se jejich cesty rozdělí, Rambo se vrací se svou lodí zpět do Thajska, a misionáři doputují do místní vesnice. Nečekejte ale happy end, v rámci tradičního schéma děje, odkazujícího nejvíce na třetí díl, se něco pokazí a John se s partou najatých žoldáků vrací zachránit misionáře. Scénář, o který se stejně jako o režii postaral Sylvester Stallone, je sice jednoduchý – což opravdu není žádné překvapení, Rambo nikdy nevynikal složitým a hluboce promyšleným příběhem, ale od toho jsou tady jiní…

„Přišli jsme sem pomoci zastavit zabíjení!
Kdo sakra jste, že…“
„A kdo jste vy?“

Dlouhou dobu se proslýchalo, že nový Rambo bude bojovat proti nelegálním těžařům dřeva v Amazonii či zachraňovat svou dceru před únosci, což v uších fanoušků neznělo příliš dobře. Nakonec padla volba prostředí na Barmu, byť ze začátku jsem byl spíše proti, ale nedávné události ukázaly, že Sly ve spolupráci s časopisem Soldier of Fortune dokázal najít opravdové peklo na zemi, kde je smrt denní chleba nejen na plátně kin, ale i ve skutečnosti. V dnešní době je ve zvyku na brutalitě ubírat – viz impotentní návrat Smrtonosné pasti do kin s ratingem PG-13, kdy si Bruce Willis nemohl ani pořádně zanadávat, a o způsobu odstranění nepřátel je lépe raději pomlčet. Rambo na to jde jiným, o poznání sympatičtějším, způsobem – již první promo trailer sliboval regulérní eRkovou krvavou lázeň, která se s předchozími díly nedá vůbec srovnávat. Ani leckterý horor nezajde s násilím tak daleko. Vzduchem létají všemožné končetiny, granáty trhají těla na kousky, prasata okusují maso zajatců, masakrují se nevinní lidé včetně dětí a samotný Rambo vytrhává ohryzky, odděluje nožem hlavu od těla, vyřezává nepřátelům vnitřnosti zaživa nebo se postaví za těžký kulomet, kde s drsným výrazem bez jediného zaváhání mění protivníky v krvavé cucky… Takovou „kulervoucí“ finální bitvu, jakou nabízí nový Rambo, jsem už neviděl opravdu dlouhou dobu. Celkový počet mrtvý by měl údajně být 236, což je s trochou nadsázky více než jsme mohli vidět ve všech třech předchozích dílech dohromady. Lidé se slabým žaludkem by se novému Rambovi měli obloukem vyhnout, prezentované násilí a brutalita totiž vypadá opravdu realisticky. Jistě, mnoho diváků film zavrhne jako samoúčelně násilný, ale od kdy je skutečnost samoúčelná? Celému světu se nedávno Barma ohlásila nepokoji, které připomínají úvodní dokumentární záběry. Není to jako u mnoha ostatních akčních filmů, které sledujete s pocitem, že všechno, co vidíte, je jenom „jako“ či nereálné. Na realistických výjevech násilí a brutality postavil Stallone i svůj vítězný boj za eRkový rating, který mohl být nahrazen nejvyšším ratingem NC-17.

„Víš, co jsi…
… z čeho jsi…
Válka je v tvojí krvi.
Nevzpírej se tomu.
Nezabíjel jsi pro svou zemi.
Zabíjel jsi pro sebe.
Bůh to nikdy nenechá zmizet.
Když musíš…
…zabíjení je stejně lehký,
jako dýchání.“

Pochvalu si Sly rovněž zaslouží za svoji vynikající kondici, bez které by natáčení jistě nezvládl. Znáte snad jiného herce, který by v 60 letech řádil více než zamlada? Ano, bulvární média sice rozmazávaly skandál s růstovým hormonem v Austrálii, ten je ale v USA, kde Stallone běžně pobývá, zcela legální. Akční scény mají vynikající střih, všechno je skvěle načasované a netrpí nepřehledností, které se mnozí mohli bát. Role skupiny žoldáků není bezvýznamná, zvlášť charismatický sniper stojí za to a do old school akce přináší něco nového, obavy z potlačení Rambovi role ale nejsou na místě. Stále se jedná o zasmušilý stroj na zabíjení, jak ho ukazují skvěle provedené flashbacky. Sylvester Stallone, i prestože není bůhví jak kvalitní herec, dokáže postavu Ramba zahrát uvěřitelněji, než by schopen kdokoliv jiný, a k tomu mu stačí pouze minimum slov a použitých výrazů tváře. Barmští vojáci jsou ve filmu zobrazováni jako bezcitné krvelačné zombie, což oproti předchozím dílům, kdy se ústředním záporným postavám nedala upřít jistá dávka charisma a potencionálních hlášek, staví Ramba se svými stařeckými filozofickými proslovy ještě na vyšší morální úroveň. I přestože se na soundtracku třetího pokračování poprvé nepodílel Jerry Goldsmith a zastoupil ho méně slavný Brian Tyler, stojí také za to. Hned, jakmile se ozve typická úvodní melodie, vám přejde mráz po zádech a nostalgii se v žádném případě nelze ubránit… Jako největší mínus se jeví relativní krátkost, i předchozí díly si na délku nepotrpěly, ale nový Rambo doslova volá potom, že by ještě několik desítek nepřátel poslal do horoucích pekel, což možná vyřeší vydání na DVD.

„Žijeme pro nic.
Ale umíráme pro něco.“

John Rambo se vrátil ve velkém stylu, bez zbytečného patosu, zato naštvanější, nemilosrdnější a krutější než kdy dřív. Comeback druhého Stalloneova hrdiny dopadl ještě lépe než ten Rockyho. Čtvrtý díl Ramba se může hrdě zařadit hned za první díl, který osobně považuji za nejlepší díl celé série. Bohužel pochybuji, že stejný úspěch si získá i u jiné skupiny diváků, než jsou jeho fanoušci.