Rybičky 48: Amores Perros, voe!

Tato pop punková partička z Kutné Hory má při svých 6 letech leccos za sebou. Ještě jako anarchistické Banánové Rybičky vydali 3 dema (Taková normální kapela, Kuthnaja Ghora, Krasnaja Znowa), díky kterým se dostávali pomalu, ale jistě, do podvědomí lidí a hledali svůj styl. Tehdy se začali zařazovat do pop punkové škatulky. V roce 2006 vydali první oficiální album Adios Embryos!, které jim vyneslo popularitu. A nyní jsou zpátky s deskou plnou lásky.

Už název vypovídá o tom, že o album romantických ploužáků nepůjde. Je to příjemná změna od různých srdceryvných písní a básní, i když lyrika zde nechybí. Láska je nevypočitatelná a kapela to moc dobře ví, proto vložila do textů spoustu příhod a pocitů, které se k ní pojí. Někomu to celé může znít jen jako pubertální výplod, ale musíme si připustit, že mnohdy mají pravdu („láska je kurva, ale všichni tu děláme ty stejný chyby zas a znova“). Když to však vezmeme kolem a kolem, poslouchat po x-té, jaký je pocit zůstat sám v opuštěném pokoji, se brzy omrzí. Texty nejsou nijak nadčasové, ale drží se tématu.

Album v sobě skrývá spoustu nálad a pocitů, které se odráží v melodiích songů i v interpretaci zpěváka. Přenášíme se proto z poklidných úzkostlivých vyznání („Ondrova pomalá“) do různých vyčítajících poloh („Řekni proč“). Ke všemu se přidávají dva extrémy, které zajímavým způsobem vybočují. Prvním je singlová píseň „Ooou“, za kterou by se nestyděl žádný punkrocker, aneb vždy je na co si stěžovat („Hvězdy řetězy a malý číro na šampóna/takhle dnešní punkrock vypadá/ nic s tím neuděláš“). Začínám mít pocit, že by se bez podobné písně neobešlo žádné CD tohoto stylu. Druhý extrém s názvem „Hej hou“ je zřejmě parodií, kterou si mohli odpustit. Kuba se zde téměř 4 minuty snaží rapovat o naprostých blbostech za doprovodu výkřiků „Hej houuuuu, po nás jdou“. Krom tohoto kroku na albu nechybí pravá punk rocková kytara a melodie, na které se člověk rád vyblbne na koncertech.

Každá druhá kapela se ohání kalifornskými vlivy, které s sebou nesou označení pop punk, ale také problémy. Mezi velkým množstvím je těžké zaujmout, být něčím výjimečný. Myslím, že této kapele se to nyní nepovedlo. Jde sice o věčné téma, láska je všechno, ale můžete také milovat a nenávidět. Někdy vás styl tohoto CD dostane, jindy byste jim ho nejradši omlátili o hlavu. Zřejmě jde o to najít si správnou chvíli pro poslech této desky.