Dusot kopyt a řehot koní
co svého pána v temném oku střeží.
Rudá pastvina co krví voní
kolem padlí rytíři bezvládně leží.
Ty, utopen ve vinném střiku
a v bezedném objetí žen.
Lidé tě zdraví: „Salut, bojovníku!“
a ty jsi spokojen.
Udatní pánové v ozdobném brnění
úctu a respekt každého budí.
Avšak v rukách tě nádherně zabrní
když kopí jim projde hrudí.
A Ty, jež vidíš v desateru
povinnosti a Boha mdlého
Upřednostníš – bohatým dávám a chudým beru
každý strůjce štěstí svého…
