Galaxie Team
GALAXIE
Lukáš, středa 18.10.2017, 11:03:03
5.7.2009
The Horrors: Primary Coulours

The Horrors: Primary Coulours

The Horrors se svým posledním albem katapultovali z pozice 'obyčejné' horror-punkové partičky do pozice jedné z nejtalentovanějších mladých kapel dneška. Už nyní je jasné, že se jedná o jednu z hudebních událostí roku 2009.
 

Bonusové body si u mě kluci získali ještě před tím, než jsem vůbec album slyšel a to vynikajícími koncerty, svéráznou image a tím, že jako jedna z mála nových kapel nehrají jenom další variaci na rock 60. a 70. let. Plackou Primary Colours se jim povedlo ještě něco mnohem důležitějšího – najít svůj zvuk. V současnosti existuje spousta úspěšných kapel, které byste mi mohli pustit po sobě a já bych v jejich zvuku nepoznal rozdíl. The Horrors mezi ně ale nepatří. Mají své postupy, svůj hlas, svoji kytaru a když je někde uslyším, budu vědet o koho se jedná i bez konkrétní znalosti jejich tvorby právě proto, že mají svůj osobitý sound, který si prostě těžko s něčím spletete. Z poslední doby bych to přirovnal jenom k (podobně nezaměnitelné) fúzi statické elektřiny a zpětné vazby v podání kapely A Place To Bury Strangers.

 

Primary Colours začínají skoro až ambientní vsuvkou připomínající minimal techno, která hned přejde do kytary, zvuku analogového syntezátoru, téměř až robotických bicích a skvělého zpěvu Farise Badwana. Celý úvodní track nazvaný „Mirror's Image“ provází zpětný reverb na kytaře, zpětná vazba a opakující se syntezátorová lin­ka. Celým albem, každým songem se nese výrazný rukopis kapely. I u dvou naprosto odlišných písní poznáte, že tvoří jeden kousek ze skládačky, jednu část, která dokonale zapadá do celku. Ať už je to pomalá, skoro osmiminutová balada protkána protrhanými strunami („I Only Think Of You“) anebo rychlá punková vypalovačka, u které by se žádné publikum neubránilo pogování („New Ice Age“). Pro mě je ale naprostým vrcholem alba zasněná píseň „Scarlet Fields“. Dokonalé 4 minuty a 44 sekund. Miluju ji od prvního vrznutí po poslední doznívající tón činelů. Tohle je rockový minimalismus v té nejlepší podobě – jednoduchá čtyřtónová basová linka linoucí se celým songem, kvílící kytara, robotické bicí, hypnotizující zvuk syntezátoru, skvělý text. I přes jednoduché aranžmá, které skupina použila, mě song baví snad i po stovce poslechů pořád stejně. 

Deska končí prvním singlem „Sea Within a Sea“ a i já bych měl nějak uzavřít tuhle recenzi. The Horrors vydali album, které je snad bez jakéhokoliv slabšího místa a ať se snažím sebevíc, nedokážu na něm najít nedostatky. Kapela nezanevřela na své kořeny, spíš jenom vyrostla a posunula se dál. A to dokonce bez velkohubých prohlášení o tom, jak bude jejich další počin hudebně někde jinde. 

Kapela The Horrors
Album Primary Colours
Sestava Faris Badwan, Joshua Hayward, Tom Cowan, Rhys Webb, Joseph Spurgeon
Žánr alternative-rock
Tracklist Mirror's Image, Three Decades, Who Can Say, Do You Remember, New Ice Age, Scarlet Fields, I Only Think of You, I Can't Control Myself, Primary Colours, Sea Within a Sea
Celkový čas 45:28
Hodnocení 90%


pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku The Horrors: Primary Coulours (1 komentář)
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132