Vall-I (Wall-E)

Očekávalo se, že rok 2008 bude mít kromě Temného rytíře i svého animovaného krále. Zatímco Bruce Wayne nezklamal a po zásluze usedl na komiksový trůn, velkolepá plechová sci-fi romance zůstala daleko za očekáváním. Příběh posledního úklidového robůtka na lidmi opuštěné zemi má sice své chvilky, ale bohužel neudržel laťku nastavenou předešlými Pixarovkami a kvalitativně se zařadil do průměru. Pro Pixar velice nepříjemná novinka.

Vall-I toho po příběhové stránce moc nenabídne. V úvodu se seznámíme s jeho denními rituály, které vzápětí naruší přílet průzkumného robota EVA, do kterého se hlavní hrdina okamžitě zamiluje. Za vším ale hledejte ekologii, a tak malý nevinný dárek v podobě zelené rostlinky ve staré botě odstartuje největší dobrodružství malého robota. Ten poprvé opustí naši matičku Zemi a skončí až na luxusní vesmírné lodi, ve které teď lidstvo přežívá. Začátek je svižný, vtipný a dává vzpomenout na to nejlepší od Pixaru, poté se však děj zcela zastaví a celou střední pasáž sledujeme Vall-Iho jezdícího sem a tam z bodu A do bodu B. Nepochopitelný scenáristický kiks nepomůže odvrátit ani fantastická technická stránka, která opět posouvá hranice animovaného filmu o kus dál. Některé záběry post-katastrofického světa by se neztratily ani v leckterém hraném snímku, vždyť se také Vall-I může pochlubit obrovským 180 milionovým rozpočtem, kterým se ani moc neplýtvalo na platech pro dabéry, protože ve většině scén slyšíte jen práci Bena Burtta – zvukového kouzelníka, který „namluvil“ i Vetřelce, Indyho bič či Vall-Iho plechového kolegu od Star Wars R2-D2. I zde odvedl prvotřídní práci, zaváhal však režisér Andrew Stanton.

Ten má sice na kontě nesmírně dobrodružné a hluchých míst prosté hledání Nema, ale právě v prostřední části filmu si vzal jeho rozum volno a on se nám rozhodl ukázat život obtloustlých a líných lidí. Úplně zapomněl na chudáka Vall-Iho, kterého jen nechal jezdit sem a tam po lodi, jak se mu to hodilo. Právě bezúčelnost prostřední části zabolí ještě víc při vzpomínce na skvělý úvod a film už se z ní do konce plně nevzpamatuje. Stanton, který si Vall-Iho i zčásti napsal a hlavně vymyslel, bohužel nezvládl ani překážku, která lidem brání v návratu na zem. Ta pro změnu působí dojmem, že byla napsána za pět minut dvanáct a do romantické linie natlačená hodně velkým vypětím mysli. Nehledě na to, že toho rozpadající se Vall-I přežije víc než Arnoldův Terminátor.

Soutěž s filmem Náš vůdce – logo č. 1

Gratulujeme, právě jste nalezl/a logo k soutěži s filmem Náš vůdce s pořadovým číslem 1. Aby vám jeho nález k něčemu byl, nezapomeňte na něj kliknout (při této akci musíte být přihlášen/a).

Více informací o této soutěži naleznete zde.

Stanton tedy napsal fantastickou romanci dvou robotů, která by byla 100% v podobě půlhodinového „kraťasu“. Do 97 minut dlouhého filmu však bylo narváno tolik vedlejších motivů, že sympatického robota odsouvají leckdy až na druhou kolej. Většinou je problémem filmu to, že vám nedovolí hlavního hrdinu dostatečně poznat a pochopit tak všechny jeho motivy. To však není problém nové Pixarovky. Jejím problémem je, že je vám to poznání hlavního hrdiny prakticky k ničemu, protože si ho plně užijete jen zpočátku, kdy je na plátně prakticky sám. Stanton jakoby si neujasnil, co všechno chce vlastně vyprávět, a tak Vall-Iho zasypal tunou odpadu. Doslova. To je pro Pixar další novinka, jelikož jeho filmy byly doposud přímočaré a zaměřovali se primárně na hlavní hrdiny. Ať už to byl Marvin hledající svého syna Nema v oceánu nebo Blesk McQueen hledající sám sebe kdesi na „šestašedesátce“, rozhodně to není Vall-I, kterému uprostřed vstoupil do cesty osud celého lidstva. Samotný závěr je pak nablýskanou přehlídkou Hollywoodského klišé, které u pixarovky vadí snad úplně poprvé. Vall-I je vlastně milionkrát viděná obyčejná romance zasazená do neobyčejného prostředí s ještě neobyčejnějšími hrdiny. A když se nad tím tak zamyslíte, dá se to samé říct i o všech ostatních pixarovkách. Ty ale měli oproti Vall-Imu něco navíc – srdce, na které Vall-Iho obvody prostě nestačí.

Od časů Toy Story se čekalo na první zakopnutí studia Pixar. Třináctileté čekání nakonec ukončil až Vall-I. Bohužel. Není to špatný animák a po technické stránce doslova nemá obdoby, ale za srdce vás prostě nechytne. Titul animák roku si tak stále drží Kung Fu Panda.