Od dob, kdy byl zkonstruován první mobilní telefon na světě s označením DynaTAC, kterému se přezdívalo jak jinak než cihla, uplynulo již 33 let. Za tu dobu se mobilní telefony staly nedílnou součástí života více jak dvěma miliardám lidí. Současné mobilní telefony již neslouží výhradně k přenosu hlasu, ale vyvinuly se v užitečné přístroje s nejrůznějšími funkcemi. Pojďme si připomenout etapy vývoje mobilních telefonů a lehce nahlédněme do blízké budoucnost těchto multifunkčních zařízení.
Model mobilního telefonu budoucnosti z poloviny 60. let
Průkopníkem byly Bellovy laboratoře a Motorola
Novou éru bezdrátové komunikace odstartovaly laboratoře firmy Bell, které roku 1947 zformovali koncept tzv. cellulárního (buňkového) systému pro mobilní komunikaci. Princip tohoto systému spočívá v seskupení buněk, které tvoří vysílač i přijímač signálu. Cellulární síť odstartovala 1. generaci bezdrátové telefonní technologie (1G) a postupně začala nahrazovat tehdejší standard používaný radiotelefony (0G). První komerční využití této myšlenky však přišlo až roku 1979 v Tokiu.
Buňkový systém
Kromě Bellových laboratoří se mezi průkopníky mobilní komunikace zapsala americká Motorola, která za 78 let své existence zásadně ovlivnila vývoj mobilních komunikačních zařízení. První úspěchy zaznamenaly radiopřijímače do automobilů, za 2. světové války se uplatnila příruční radiostanice Handie-Talkie SCR536. Navíc notoricky známá slova „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“, které na Měsíci pronesl Neil Armstrong, zprostředkovalo radiové zařízení vyrobené právě touto firmou. První prototyp mobilního telefonu se však zrodil až roku 1973, kdy Rudy Kroloppa spolu se svým týmem sestrojili první funkční prototyp mobilního telefonu na světě. Celý vývoj trval pouze šest týdnů, ale teprve po deseti letech zdokonalování přišlo první komerční využití tohoto revolučního přístroje pod názvem Motorola DynaTAC 8000X (označení mělo znamenat: Dynamic = dynamické, adaptive = adaptivní, Total = úplné, Area = územní, Coverage = pokrytí). O novinku byl ohromný zájem, a to i přes zaváděcí cenu stanovenou na 3995 dolarů, hmotnost okolo 800g a rozměry 33 × 4,3 × 8,9 cm. Baterie vydržela na jedno nabití pouze 30 minut hovoru, popř. 8 hodin pohotovostního stavu.
DynaTAC8000X
1G – počátky skutečných mobilních telefonů (Evropa)
Mobilní telefony 1. generace byly založeny na analogovém přenosu hovorového signálu, který tvořilo několik odlišných sítí. Mezi nejrozšířenější evropské standardy patřil NMT (Nordic Mobile Telephone), požívaný v severní a východní Evropě, Nizozemí, Švýcarsku, Chorvatsku a Bosně. V oblastech s dobrým pokrytím signálu a po nutném vylepšení vysílačů bylo možné využít služeb SMS, faxových a datových přenosů. Dále se používal německý standard C-Netz (někdy označován jako C-450), švédský Comvik, britský TACS a ETACS, francouzský RadioCom a italský RTMS. Tyto standardy analogového přenosu hovorového signálu byly dříve či později nahrazeny přenosem digitálním – 2G.
Standardy a frekvence evropských sítí 1. generace:
| Označení standardu: | Kmitočtové pásmo: |
| C-Netz (C-450) | 450 MHz |
| Comvik | 450 MHz |
| TACS | 900 MHz |
| ETACS | 900 MHz |
| NMT450 | 450 MHz |
| NMT900 | 900 MHz |
| NMT900 | 900 MHz |
| RTMS | 450 MHz |
Roku 1982 o sobě poprvé dává vědět i Nokia (tehdy ještě pod značkou Mobira) a to uvedením svého prvního mobilního telefonu Mobira Senator určeného do automobilů. O čtyři roky se do prodeje dostal Mobira Talkman 450, ale skutečně mobilní telefon, který nebyl učený do automobilů - Mobira Cityman 900 - přišel až roku 1987. Všechny tyto telefony byly určené pro sítě NMT.
Mobira Senator, Mobira Talkman 450, Mobira Cityman 900
Mezi další významné evropské výrobce mobilních telefonů se zapsal také Siemens, který roku 1986 uvádí svůj první mobilní telefon určený do automobilů - 8,8 kg vážící Siemens C1. O dva roky později přišel Siemens C2 a C2 Portable, zatímco první verze byla ještě stále určena do automobilů, druhá verze s označením Siemens C2 Portable byl prvním telefonem tohoto výrobce, který ke svému provozu automobil nepotřeboval. Roku 1990 byla uvedena dvojice mobilních telefonů Siemens C3 a C3 Portable. Jako další telefony určené pro síť C-Netz se do prodeje dostaly modely C4 a C5. Siemens také vyvinul telefony pro sítě NMT, jako první se objevil Siemens MT-407, následovaný modely Siemens NT-901, NT-910, NT-92 a jako poslední mobilní telefon pro síť NMT900 byl uveden Siemens Pocket.
Siemens C1, C2 Portable, C3, MT-407, NT-901, NT-910 Pocket
Mezi další úspěšné evropské výrobce mobilních telefonů 1. generace se mimo jiné zařadili i švédští výrobci Comvik a Ericsson, mezi jejich první a z dálky připomínající dnešní mobily patří Comvik Conqueror a Ericsson Hotline 900 Pocket.
Comvik Conqueror, Ericsson Hotline 900 Pocket
Zdroje: rigpix.com, sri.com, wikipedia.com, privateline.com, munich-handy.de
