Příběh je tradiční a styl stejný jako u spousty jiných hororů, např. Texaského masakru motorovou pilou nebo Domu voskových figurín, prostě nic přehnaně originálního, co byste ještě nikdy neviděli. Parta tří kamarádů (jeden týpek a dvě holky) se vydává na dovolenou po Austrálii. Má to být pařba plná alkoholu, drog a dobré nálady, prostě ten nejlepší životní zážitek. Jedinou předem plánovanou zastávkou je Wolf Creek, kde leží legendární kráter po spadlém meteoritu. Tady jim auto záhadně vypoví službu a už to vypadá, že tady budou muset přespat, což se jim ani náhodou moc nezamlouvá. V noci ale nečekaně přijíždí pomoc, starý sympatický buran, který jim slíbí zdarma opravu auta, ale nářadí má bohužel na své farmě. Naštěstí je tak hodný, že je dokonce odtáhne a nabídne pohoštění, ráno je čeká ale zajímavé probuzení… Hned na začátku je uvedeno, že film je založen na skutečné události jednoho z největších australských policejních případů, který nebyl nikdy objasněn. Kdo ví, kolik je na tom pravdy, protože taková hláška na začátku se objevuje u mnoha hororů, ale málokdy bych řekl, že je to pravda.
Vše začíná poklidným úvodem, kde se vlastně představí jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi a vy uvidíte, jak si užívají jejich malý výlet… Tento začátek může být pro někoho nudný a zdlouhavý, protože vlastně představuje celou první část filmu, ale mně tenhle pomalý nájezd vůbec nevadil. Akorát že se vztahy mezi postavami se dále moc nepracuje, takže to je docela zbytečné. Australská příroda vypadá perfektně a vy máte dokonalý pocit té rozlehlosti stylu “Poslední benzínka na 800 km”. Ale když vidíte dokonale opuštěný Wolf Creek, začínající déšť, auto, které nejde nastartovat, trochu to připomíná Záhadu Blair Witch. Herecké výkony jsou průměrné, nic převratného to není, herci jsou vcelku neznámí, ale to u hororů ani tak nevadí. Chovají se poměrně přesvědčivě, nedělají a nepronášejí nic, u čeho byste si říkali “tohle prostě normální člověk nemůže udělat/říct”. Hlavní záporák je takový mix slavnějších a charakternějších hororových postav, zpočátku to byl takový sympaťák, ale naše partička ho asi pořádně štvala. V mučení se doslova vyžívá, je to přece jeho největší životní zábava. Masakr je to obstojný, ale existují ještě mnohem lepší kousky a zrak od obrazu asi odvracet nebudete. “Lekaček” nebo strachu se moc nedočkáte, ale to v tomhle typu hororů nebývá časté. Nad svými oběťmi má záporák jasně navrch, samotný závěr filmu je krásně bezútěšný, oběti nebudou pomstěny.
Zajímalo by vás jak vypadají ty odporné krvelačné zrůdy? Vypadají skoro jako člověk až na pár detailů (vlastně řekl bych ví detailů), řídí se pouze sluchem, jsou slepí, jejich těla vypadají slizce a odporně, vysocí jsou jako průměrný člověk a sílu mají na podobné úrovni, jejich hlavní zbraní jsou čelisti, jdou vám prostě po krku a taky ruce přesněji bych řekl hnáty, díky bohu neumí používat nástroje. Vypadají jako mix skřeta, gluma a člověka, prostě odporná zrůda. A vůbec jaký je další důvod ke strachu? Klaustrofobické proporce jeskyně, nedostatek světla, opravdová tma, kde vůbec nic nevidíte a jenom čekáte co se stane, přitom si můžete užívat podivných zvuků/skřeků, škrábání co vydávají ty příšery, zažijete plno různých lekaček., kdy sebou pořádně škubnete. Klíčovým elementem strachu je také hudba, která se při každém okamžiku doslova rozburácí a zapůsobí u diváka na těch správných místech. Kamera podává maximální výkon, snímá přesně to co má, dodává ten tísnivý strašidelný pocit, že vám nikdo nepomůže a ty zrůdy jsou tak blízko, pomalu si s vámi hrají. Ve filmu uvidíte pouze jediného muže (pohlaví příšer není jasné) a to jenom na začátku, zbytek filmu vládnou samotné ženy – těch šest kamarádek. Jejich výkony nejsou nikterak převratné, jsou prostě typicky průměrné jako to u levnějších hororů bývá, snad žádná z nich výrazně nevystupuje z řady. Konflikty mezi nimi nejsou nic moc (někdy i zbytečné), ale do této situace se hodí. Jako i jinde hrdinky musí být pořádně zkropené umělou krví nepřátel nebo svou vlastní, to by nebylo nic zajímavého nebo nechutného co by jste si pamatovali dlouhou dobu, ale jedna taková zapamatovatelná scéna tu je, když napravují otevřenou zlomeninu (z toho mi bylo opravdu špatně, až jsem musel odvracet zrak). Boj s příšerami a likvidační scény nejsou nikterak šokující, žádné detailní scény pojídání mozku zaživa neuvidíte bohužel.
Australský klon filmu Texaský masakr motorovou pilou nepřináší nic revolučního nebo převratného, ale pokud máte rádi horory, nebudete jistě litovat jeho shlédnutí.
Název: Wolf Creek
Délka: 99 min
Žánr: horor
Země a rok výroby: Austrálie, 2005
Režie: Greg McLean
Hrají: John Jarratt, Cassandra Magrath, Kestie Morassi
Hodnocení: 70 %
