Na plné obrátky
Konkurence dvou nejsilnějších společností ve vývoji
procesorů AMD a Intelu dokazuje, že rychlost osobních
počítačů bude stále vzrůstat měsíc od měsíce.
V dnešní době nelze říct, který procesor je
nejrychlejší. S jistotou se dá jen tvrdit, že procesor
již pokořil hranici 1 GHz a prvním byl počítač
společnosti Kryotech s procesorem Athlon od AMD.
Image dělá počítač
Prognózy nad tím, jak bude osobní počítač budoucnosti
vypadat, se různí. Někdo tvrdí, že je budeme mít
zabudované v hlavě, jiný zase, že je budeme ovládat
svými myšlenkami. V jednom se prognózy neliší.
Všechny se shodnou, že osobní počítač budoucnosti bude
jiný, než jak ho známe dnes, tedy ve složení monitor,
klávesnice a základní část s procesorem, harddiskem,
pamětí a dalším hardwarem…
Počítač se určitě ještě zmenší. Nasvědčují tomu
stále se zmenšující součástky a stále větší
poptávky po přenosných počítačích. Budoucnost je
v miniaturizaci.
Stolní PC se někdy určitě přestane vyrábět a budou
pouze přenosné osobní počítače. Dnes je známe jako
notebooky. Někdo tvrdí, že počítač budoucnosti nebude
mít klávesnici a žádné vstupní zařízení, které
budeme ovládat rukama. Přístup do počítačů
budoucnosti bude prý lépe chráněn zabudovanými senzory
snímající zornice oka, otisk prstu, ovládané hlasem
nebo pouhou myšlenkou. Jedna z variant osobního
počítače budoucnosti může vypadat jako LCD displej
přenosného počítače, do kterého budou zabudována
čidla na rozpoznání síly myšlenek, které již
existují nebo mikrofon na rozpoznání hlasu.
Takovýto počítač se bude ovládat pouze hlasem nebo
myšlenkami. Klidně se může ovládat dotykem, ale to je
spíše již dnes minulost. Displej může mít také
zabudovanou miniaturní kameru, která rozpozná podle
zornic oka, že u něho sedí pravý majitel. Zjistí
také, na kterou část se díváte a tu zpřístupní.
Prakticky v ovládání např. OS Windows to může být
následující. Díváte se na Start a tato nabídka se
zpřístupní, podíváte se na tlačítko STORNO a akce,
kterou právě pohyby vašeho oka děláte, se ukončí. Ale
jak to tak bývá, žádná technologie není dokonalá,
takže se vám může klidně stát, že mrknete
v nevhodný okamžik a naformátujete si pevný disk nebo
jiné velkokapacitní médium budoucnosti.
Místa není nikdy dost
Jeden z nejstarších harddisků, který ve velkém
vstoupil na scénu s prvním osobním počítačem PC XT,
měl kapacitu 20 MB. Dnes má průměrný harddisk velikost
120 GB (cca 117 000 MB, protože výrobci disků
používají převod 1 GB=1000 MB, ve skutečnosti je však
jeden GB rovných 1024 MB). To znamená, že zhruba za
posledních dvacet let se velikost ukládací kapacity
zvětšila 3 750krát. Kdybych předpokládal, že velikost
harddisku bude stoupat úměrně, tak v roce 2020 bude
kapacita běžného ukládacího média kolem 281 TB
(281 000 000 MB z hlediska výrobců pevných disků).
Ceny harddisků se ale také velmi radikálně snižují.
Před dvěma roky 1 MB prostoru přesáhl cenu 3 Kč. Dnes
se cena za 1 MB pohybuje v rozmezí 10 – 25
haléřů.
Kdysi stačil na všechny programy a data harddisk
s 20 MB, dnes už dávno pro uživatele, kteří chtějí
jít s dobou, nestačí harddisk o kapacitě 600 MB.
A čím to? Softwarové vybavení počítačů se
zdokonaluje, přibývají nové funkce, nové grafické
prvky, nová rozhraní, a to všechno potřebuje místo.
Softwarový průmysl se řídí heslem: Čím novější
software, tím větší místo na svá data bude
potřebovat. A proto nezbývá než stále a stále
zvětšovat velikostní kapacity ukládacích médii. Pevný
disk je vlastně nejzastaralejším hardwarem uvnitř
dnešních počítačů. Během doby od vynalezení se
téměř nezměnil. Proto se již dnes hledají nová
řešení, která by nahradila současný pevný disk
(vzpomeňme např. holografické disky).