Galaxie Team
GALAXIE
Sabina, neděle 22.10.2017, 1:19:21
Darkman killer (1. díl)

Darkman killer (1. díl)

Svět se hroutí, Země je na pokraji ekologické katastrofy a ONI jsou opět zde...
 

Wooder procházel Sídlištěm a prohlížel si zbídačelou krajinu, pokud se vůbec o té troše zeleně dalo mluvit jako o krajině. Zoufalé pokusy tohoto policisty o změny v politice místní vlády, Sněmu Urbanmanů, vždy skončily nezdarem. Téměř každý týden se pokoušel radní nějakým způsobem přesvědčit, aby si všímali úrovně znečištění přírody na Sídlišti. Nezajímalo je to. Radní, protřelí korupcí skrz na skrz, se zajímali jen o své zájmy a vyhrožovali Wooderovi ztrátou místa či dokonce i smrtí, pokud by se kdy chtěl s takovou věcí dostat k nejvyššímu.

I kdyby se k němu býval kdy dostal, byl si Wooder jist, že nejvyšší Urban by se rozhodně žádným způsobem nepokoušel vzniklý problém řešit. Neměl to zapotřebí. Měl vysoké postavení, hromadu služebných a přehršel slečen k tělesné rozkoši. Jeho váha už dávno přesáhla hranici dvou metráků. Pohyb, který denně vykonával, se rovnal maximálně návštěvě toalety. Dny, kdy bojoval v ulicích Sídliště, jsou už dávno pryč, tenkrát byl hrdinou z nejslavnějších, byl uznávaným a statečným mužem ceněným veškerým lidem, který Sídliště obýval. Nebylo tedy divu, že jej lid zvolil na post nejvyššího Urbana. Dnes je nejzavrhovanější postavou současnosti. Nikdo to ale veřejně nepřizná, byla by to jeho smrt, kdyby to slyšel některý z Urbanmanů.

Smutný a utahaný Wooder obešel poslední blok, který mu byl ten den přidělen a namířil své kroky k domovu. K malému jednopokojovému bytu bez kuchyně a toalety (obojí umístěno ke společnému užívání na chodbě). Život na draka, říkával si občas Wooder, ale nikdy si nestěžoval. Veřejně ani nemohl, být policistou Urbanů byla nejvyšší čest. Policejním mottem bylo "Snášet všechny těžkosti a nesnáze!". Poslední dobou cítil Wooder prázdnotu, kterou nebylo možno nijak zahnat. Neměl jak naplnit svůj život něčím smysluplným. Nemohl se ani oženit, policisté museli být svobodní kvůli případnému vydírání. Jen další z těch hloupých zákonů, o kterých se nesmí veřejně pochybovat pod trestem okamžité popravy.

Jak tak šel Wooder prázdnou a tichou ulicí, kterou se prohánělo jen několik ve větru prohánějících se novin, vytrhly jej z myšlenek vedoucích k ničemu dva výstřely. Okamžitě poznal zbraň, ze které vyšly. Byla to lehká pulzní pistole. Ten zvuk by poznalo i malé dítě, dvě hlasitá tlesknutí a zařinčení kovu. Tasil svoji, o poznání horší a hodně starší pistoli, téměř nefunkční osmistovku efko. Byla to také pulzní pistole, ale ne takové síly, jako ta, již právě před chvíli zaslechl při práci. Nastavil na síle stupeň omráčení a vydal se směrem k místu výstřelu. Pomalu se přiblížil ke staré kotelně. Nepříliš velká budova se starými popraskanými zdmi z šedého betonu, která byla vyřazena z provozu a prohlášena za nestabilní již před lety. K následnému odstranění však nedošlo, nebylo jak financovat její zbourání. Na zeď se prostě jen vyvěsila cedule hlásající statickou nestabilnost budovy a její hrozící zřícení a tudíž zřejmé nebezpečí. Druhá cedule pak zakazovala průchod kolem ní ve vzdálenosti čítající několik desítek metrů. Nikoho nezajímalo, že v jejím okolí je jediná použitelná cestička oddělující dva bloky.

Wooder se přitiskl k jedné z těch nestabilních zdí. Když na něj dopadla jemná sprška drolícího se betonu, uvědomil si svou chybu a od zdi se odlepil. Už měl na dohled otvor, ve kterém byly kdysi zavěšeny dveře. Zahlédl přetrhané protekční pásky Urban policie, které byly normálnímu smrtelníkovi téměř svaté. Nikdo z obyčejných lidí by si nedovolil na protekční pásku vyrobenou ze syntetických textilií ani sáhnout, natož je roztrhat či rozřezat. Wooder se konečně rozhodl vstoupit do jámy lvové, ještě si do levé ruky vzal malou svítilnu a v rychlosti zmizel v černém otvoru.

"Policie Urban, zahoďte zbraň!" vykřikl, aniž by viděl na koho. Po chvíli pátrání jemným paprskem světla konečně našel cíl. Podivně oblečeného muže s pistolí v ruce.

"Zahoďte zbraň!" zaburácel znovu jeho hlas a ze stropu se znovu snesla sprška betonu. "Další výstřel to tu zničí," ozval se muž, "Už já jsem riskoval. Pomalu ji odložím, jen prosím nestřílejte a nekřičte."

Muž splnil svůj slib a dokonce iniciativně přidal malý bonus ve formě odkopnutí zbraně ke strážci zákona. Wooder se pro ni pomalu ohnul, nespouštějíc zrak z podezřelého. "Koho jste tady…"

"Ne, nikoho jsem nezabil," přerušil Woodera tajemný muž, "a prosím mluvte tiše, než se to na nás zřítí." Wooderovi se vůbec nezamlouvaly příkazy od zatčeného, nicméně tentokrát měl muž pravdu. Po zbytek rozhovoru Wooder šeptal.

"Proč jste tedy dvakrát vystřelil" zeptal se a udělal pár kroků k němu. "Je tu velká krajta. Je jen omráčená, radil bych tedy zbabělý úprk, než se vzbudí. Rozhovor i případné zatčení bychom mohli dokončit někde venku, co vy na to?"

Wooder chtě nechtě musel opět souhlasit. Oba vyšli z budovy co nejtišeji a nejrychleji, co to jen šlo, ale jen jeden se vyhnul ráně obuškem do zátylku.

Další články seriálu Darkman killer:

pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Darkman killer (1. díl) (0 komentářů)
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132