"Proboha, co to s tou planetou udělali?" Shodan Arian, velitelka vesmírné lodi Theta a vládkyně planety Uru, se slzou v oku hleděla na sídliště, jež jakoby nemělo konce. Zemi, nebo jak ji říkají Atlanťané - starou Zemi, viděla již jako malé dítě. Narodila se tu, ale dlouho tu nežila. Její rodiče byli astronauti a byli vůbec prvními lidmi, kteří kdy vstoupili na planetu Uru. Byli také prvními lidmi, kteří začali studovat portál věčného života. Zasvětili mu celý život, ale nikdy nezjistili jak funguje. Teprve až Shodan přišla na princip ovládání a stala se tak první nesmrtelnou. Byla prohlášena vládkyní planety Uru a někteří vesmířané o ní dokonce tvrdí, že je nejmocnějším člověkem ve vesmíru.
Nyní jako velitelka intergalaktického korábu přijala a vyhověla prosbě svého starého přítele Abakuse. Zapřísáhla se sice, že již nikdy nepomůže Atlantis v boji na staré Zemi, ale příčilo se jí to. Uru vždy zastávala neutrální pozici, přestože disponovala nesmírným útočným armádním potencionálem.
"Shodan, jaké jsou Vaše rozkazy?" vytrhl velitelku z myšlenek mladý důstojník.
"Na tom velkém sídlišti přistát nemůžeme." šeptla utrápeně a přešla k mapě, "Musíme ale přistát co nejblíže k Abakusovi."
"Tady na severu našel satelit zalesněnou krajinu." ozval se navigační důstojník.
"Skvěle, přistaneme tam. Bude to nějakých pět set kilometrů, snad najdeme nějaké vozidlo."
Shodan prošla kolem stolu s mapou a přistoupila k Tess, své asistence s velkou telepatickou silou. Velitelka ji už nějaký čas sledovala a posledních pár hodin byla velice napjatá a tichá. O tu tichost by ani nešlo, Tess byla potichu prakticky pořád, pokud nebyla tázána. Ale její nervozita Shodan děsila. Tess totiž nikdy nervózní nebyla, neměla k tomu důvod.
"Děje se něco, Tess?" zeptala se tiše.
"Ano. Něco je špatně, Shodan." odpověděla Tess a v jejím hlase byl slyšet smutek a strach, "Moc špatně."
"Pověz mi o tom víc."
"Registruji tři myšlenková napojení, které nemohu rozluštit." v Tessinných očích se objevily slzy, nebyla zvyklá na takovou situaci, "Před hodinou jsem měla ještě jedno napojení, byl to Abakus, ale umožnil přečtení mysli. Ale ta tři ostatní napojení jsou jiná. Mám strach, Shodan."
"Strach z čeho, Tess?"
"Ti lidé… Ti lidé jsou na vyšší úrovni." Tess se podívala Shodan upřeně do očí, "Nebo to nejsou lidé."
"Pokud to nejsou lidé a jsou to Oni, nemáme se čeho obávat."
"Shodan, oni vědí kde jsme. Klidně můžeme přistát před palácem nejvyššího, protože podle mé mysli nás najdou."
Shodan vstala a došla opět k oknu. Loď se přiblížila k zalesněné ploše. Důstojník zahlásil změnu kurzu a snížení letové hladiny. Teď bylo důležité najít vhodné místo k přistání. Trvalo to sotva dvě minuty.
"Shodan, jsme připraveni na přistání."
Shodan nervózně pár sekund pohlédla na Tess a pak klidně řekla: "Dostaňte nás dolů."
Loď s lehkostí vlastní urujským technologiím usedla na palouk a jemný a sotva slyšitelný hukot motoru utichl. Ozvalo se zasyčení hydraulických uzávěrů a ze spodní stěny stříbřitého disku se zvolna spustily dveře. Trvalo pár minut, než se před schody objevila první lidská postava posádky. Během okamžiku vystoupila celá posádka, tedy devět lidí. Z pilotů a pomocných důstojníků se nyní stala ochranka pro Shodan a Tess, dvě nejmocnější bytosti ve známém vesmíru.
Shodan nahlédla do mapy, aby se podívala, kterým směrem se vydají. Tu z ničeho nic Tess sebou škubla.
"Jsou tady, Shodan."
Velitelka se ani nestihla zeptat, co přesně má Tess na mysli, když se zpoza křovin a stromů vynořili agenti a vojáci sídliště. Všichni po zuby ozbrojeni a mířejíc na osádku lodi připraveni střílet.
"Jste zatčeni za přípravu vzpoury!" vykřikl jeden z mužů v černém obleku, "Mám rozkaz přivézt ženy živé, ostatní tímto odsuzuji k smrti!"
Ozvaly se výstřely, ale skupinka vesmířanů zůstala dál stát u lodi. Když pochopili, že někdo střílí do agentů, piloti vzali ženy do lodi a ostatní začali střílet po vojácích. Povedlo se jim je zastrašit a zahnat dál od lodi.
Shodan stála napjatá ve velitelském prostoru lodi. Výstřely utichly, najednou bylo ticho. Ozvalo se pár hlasů, poznala navigačního důstojníka a zpravodajce. S někým mluvili, měli radost. Když utichli, někdo stoupal do schodů. Ve dveřích se objevil Wooder.
