Temnou kanceláří se líně valil dým z cigarety. Vkusná a prostorná místnost by se dala nazývat pracovnou, ale to On nemá rád. Je to kancelář, kde se rozhoduje o každém životě na světě, o průběhu různých událostí a o osudu celé Zeměkoule. Nejstřeženější místnost ve vesmíru. Nikdo se nedostane dovnitř bez Jeho pozvánky, ven bez Jeho svolení.
Ozvalo se zaklepání a dveře se otevřely. Ze stejně temné chodby se do místnosti nahrnulo pět po zuby ozbrojených vojáků a dvě ženy. Jedna překrásná černovláska, druhá neméně krásná blondýnka. Obě měly zavázané oči, obličeje a těsné bílé overaly ušpiněné od hlíny a ruce svázané za zády. Šly dobrovolně, nekladly odpor. Ve stínu se mihla Jeho ruka a vojáci rozvázali ženám oči i ruce, pak tři odešli. Něco cvaklo a v místnosti se rozprostřelo světlo namířené k ženám. Vojáci si nasadili sluneční brýle a dál nehybně stáli. Opět se mihl stín a vojáci přistrčili k ženám židle a donutili je sednout.
"Vítám vás, dámy." řekl On modulovaným hlasem, "Už tu na vás dlouho čekám."
"Kdo jste?" zeptala se nesměle Shodan, kryjíce si rukou oči.
"Zvláštní, myslel jsem, že to víte, ale asi ani váš ctěný přítel Abakus není tak dobrý, jako naše špionáž."
Ozvalo se cvaknutí skla o stůl a zvuk nalévané tekutiny.
"Nabídl bych vám, ale vím, že nepijete." On se usmál a hlasitě polkl. "Není tu pro vás moc teplo, neměl bych otevřít?"
"Znáte nás dobře." řekla Tess klidně a tiše, "Jste na vysokém stupni telepatie."
"To mám z dávných časů." znovu úsměv, "Boj dobra se zlem, revoluce. Nesmysly."
"Jste tedy slavný a opěvovaný Nejvyšší Urban?" zeptala se Shodan a nedokázala v hlase zakrýt opovržení a ironii.
"Ne, slečno." zase smích, "Řekněme, že jsem jeho šéf."
Dva udivené pohledy Ho přiměly, aby pokračoval: "Nedělejte, že to nevíte. Shodan, jste na příliš nízké telepatické úrovni, abych si Vás nepřečetl už před vstupem do naší atmosféry."
"Co tedy od nás chcete?" odvětila Shodan, tentokrát bez ironie.
"Rádi se pletete do akcí jiných civilizací, a to se mi zrovna teď nehodí. Proto musím vás dvě udržet mimo. Samozřejmě vás budou chtít zachránit, jistě všichni víme kdo. Proto byste je zrovna Vy, Tess, měla varovat. Buďte na Zemi vítáni, užijte si krásy Sídliště, ale nikdy..." malá pauza, Shodan cítila výhružný pohled, "nikdy se nepleťte do našich operací!"
Tentokrát nebylo vidět žádné mávnutí, vojáci jemně chytili ženy pod rameny a odvedli je do jejich cel. Než jako cely vypadaly místnosti jako apartmány z dávných dob, jen bez oken a jakéhokoliv spojení se světem. Ani telepatického.
***
"Někdo, kdo nás sleduje, má Tess i Shodan. Zeptej se Abakuse, kdo za tím stojí a o co sakra jde." wooder doslova cpal Aštarovi myšlenky do hlavy, "Přiletím zítra kolem oběda. Chci vědět vše."
***
Hlavní místnost klubovny byla o hodně menší, než tehdejší sál darkmanů. I přesto byla prostorná. Nyní však byla skoro prázdná, Abakus všechny poslal pryč, aby měli s Aštarem soukromí. Záležitost, která je donutila opustit bezpečné a klidné zázemí Aztlanu a Uru, je velice citlivá.
"Ano, je pravda, že hledat Tebe není skutečný plán této, ehm, mise." Abakus už nemluvil tiše, doslova šeptal, až měl Aštar chvílemi pocit, že nemluví vůbec a komunikace probíhá telepaticky, "Začalo to před půl rokem. Setris vynalezl novou vysílací a přijímací aparaturu pro Oko a Strážce a při testech jsme náhodou narazili na velmi zajímavý rozhovor."
Abakus se zvedl, očividně nebyl ve své kůži, třásl se. Došel ke stolku, aby si nalil vody. Napil se, znovu se posadil a pokračoval.
"Podle všeho hovořil Nejvyšší Urban s někým, koho se nám nepodařilo identifikovat. Na Zemi se podle nejvyššího děje něco divného. Respektive, nejvyšší dělá něco podivného. Staví na ostrově, který se dřív jmenoval Austrálie, velkou základnu."
"Základnu? To zní zajímavě, základnu čeho?"
"Základnu pro přistání vesmírných plavidel."
Aštar zpozorněl: "Nikdy jsem neslyšel, že by Země disponovala vesmírnými loděmi."
"Nejde o Zemi, jde..." opět nervózní pauza, "Jde o Ty Druhé."
"Nejvyšší se s nimi spojil?" šeptl Aštar a promnul si bradu, "To je vážné, nebude to jako s USA."
"To opravdu ne, státy měly v porovnání s nejvyšším asi tolik moci, jako Gorchar proti Atlantidě."
Aštar se zvedl, došel ke knihovně a podal atlas světa. Nalistoval mapu Austrálie a zamyšleně se zeptal: "Která část Austrálie je vymezena pro základnu?"
Abakus ani nechtěl odpovědět.
"Nikoliv část, Aštare." stařec se zahleděl do Aštarových očí, "Celý ostrov je obsazen."
