Galaxie Team
GALAXIE
Simona, úterý 12.12.2017, 3:43:10
Darkman killer (7. díl)

Darkman killer (7. díl)

Svět se hroutí, Země je na pokraji ekologické katastrofy a ONI jsou opět zde...
 

Richard stále hleděl Aštarovi do očí. Nikdo z nich se ani nehnul. Aštar nevěděl, co se děje. Richard mu četl v mysli, aniž by to věděl.

"Venku je někdo, kdo by tě rád viděl." vyhrkl najednou Richard a vydal se ke dveřím.

"Je mi to líto." vykřikl Aštar, ale Richard mu už nevěnoval pozornost, a proto se vydal za ním. Když vyšel ven, potkal Abakuse. Věnovali si nervózní pohledy a potřásli pravicemi.

"Pojedeš s námi?" zeptal se Abakus a ani nečekal na odpověď.

Cesta vozem byla napjatá. Nikdo nevěděl co říct a wooder s Aštarem na sebe mlčky hleděli. Aštar vůbec nechápal Richardovu reakci. Čekal by, že ho zabije nebo přinejmenším od něj dostane nakládačku. O jeho síle nepochyboval, byl také wooderem a věděl, co dokáže s člověkem udělat byť jen deset let rozvíjení osobnosti.

"Proč jsi to udělal?" porušil ticho Abakus.

"Chtěl zmizet!" vyhrkl Richard k Aštarově údivu, "Jeho poslání jej už unavovalo a tak nahrál svou vlastní smrt."

"Jak to víš?" zeptal se Aštar a nešetřil údivem.

"Čtení mysli beze stop." odsekl wooder a pokračoval k Abakusovi, "Sám už teď vím, jaké to je. Být někde sto let a pak potkat své přátele, kteří si vlastně chtějí jen zachránit kůži. Kdyby jim nehrozilo nebezpečí, nejspíš by mě vůbec nekontaktovali a já bych hnil další desítky let na téhle Zemi."

Abakus se provinile zahleděl do země, byla to pravda a on to moc dobře věděl.

"Kdyby Nová Země porušila a Atlantis vůbec překonala svou patetickou obavu a začala konečně kontaktovat jiné civilizace, bylo by po problémech, nebo by přinejmenším bylo jejich řešení mnohem snazší." pokračoval wooder v náročném kázaní, "Je mi zcela jasné proč jsi tady, Abakusi. Stejně tak je mi jasné, kdo ještě přijede. Nové Zemi zase hrozí nějaké nebezpečí, že? Proto jste tady? A proto jsem registroval Urujskou mysl?"

Abakus vytřeštil oči a s překvapivým pohledem se vrhl na woodera: "Jsou tady? Ony přiletěly?"

"Ano, když jsme byli s Aštarem nahoře, zachytil jsem jejich vibrace." vůz zastavil a wooder spěšně vystoupil, "Jste možná mírumilovný národ, ale své nejvěrnější přátele dokážete dokonale zklamat, Abakusi!"

Wooder se otočil na podpatku a chystal se odejít, ale Abakus za ním křikl: "Počkej! Kam jdeš? Nechceš nám pomoct s naším úkolem!"

"Budu mít příjemnější život, když se udám agentům coby nejvýše postavený darkman. To není úkol, ale úplná sebevražda! Na ten ostrov se v životě nedostanete!" odsekl wooder aniž by se otočil.

"Jak víš o tom ostrově?"

"Čtu vás, ani o tom nevíte.", utrousil jakoby nic Richard a zmizel za rohem.

"Aštare, proč se vydáváš za darkmana?" zeptal se Abakus již v místnosti klubu.

Aštar došel k pultu a nalil si skleničku jakési bílé tekutiny. Přemýšlel o posledním půlroku. Ve skutečnosti nevěděl, co by teď měl Abakusovi říct. Posadil se naproti starci a chvíli mu hleděl do očí. Upil likéru a pomalu se dal do vyprávění.

"Tenkrát, po té elektrárně, jsem se usadil na Slovensku v horách. Tam mě nikdo nehledal a taky nikdo nenašel. Chtěl jsem prožít pár let v klidu a pak se ještě ke svému poslání vrátit. Nevěděl jsem, že Richard vezme to s tím wooderováním vážně. Jasně jsem mu vysvětlil, jaké jsou s tím obtíže. Řekl jsem mu, že to nestojí za to. Ale on to vzal. Až do revoluce jsem žil v horách, pak začaly velké změny, všechny země se spojily a začalo se tvořit ono nechvalně proslulé sídliště. Najednou se začali objevovat lidé, kteří věděli o elektrárně a všem tom, co bylo. Přicházeli s jediným cílem - zabít mě. Musel jsem se schovat ještě víc. Dostal jsem se až do bývalé Indie a ukryl se v jedné vesnici. Pár let to vydrželo, dokonce jsem se oženil a měl děti. Pak ale přišel onen osudný den. Stalo se to před rokem." Aštar povzdychl, "Našli mě, lépe řečeno někdo jim o mě řekl. Když dorazili do vesnice, byl jsem zrovna ve městě pro zásoby. Když jsem se vracel, pár set metrů od vesnice jsem už věděl, co se stalo. Hořící domy nevěstí nic dobrého. Všechny zabili, jen mou ženu a děti nechali na živu, ale odvezli je s sebou. Nechali mi vzkaz, že jsou na ostrově smrti. Nevěděl jsem, kde ten ostrov najdu, tak jsem se vrátil do Evropy, do středu všech těch hrůz. Abych se něco dověděl, začal jsem číst agenty. Někdo je naučil telepatii, věděli jak zablokovat mysl proti čtení. Co ale naštěstí nevěděli je to, že když je někdo dovede do ukrutné bolesti, blokování mysli je velmi náročné."

"A tak jsi začal zabíjet. Ale o agentech nic nevím? Co ti lupiči?"

"Žádní lupiči nejsou, všichni to byli agenti. Agentura je příliš hrdá na to, aby přiznala, že jim nějaký darkman, kterého nemohou chytit, zabíjí agenty. Tak co udělají? Udělají z nich mafiány a lupiče."

"Mafiány a lupiče? To nezní moc chytře. kdybych byl agenturou a chtěl trochu očernit darkmany, říkal bych lidem, že ti mrtví jsou…."

"…. obyčejní lidé, civilisti. Taky mě to napadlo. Víš Abakusi, mám pocit, že za tím vším stojí někdo, koho známe."

Další články seriálu Darkman killer:

pošli na vybrali.sme.sk

Diskuze k článku Darkman killer (7. díl) (0 komentářů)
Příspěvky vyjadřují názor jejich autorů a redakce tohoto serveru nenese odpovědnost za jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstranit. Nepřijatelné jsou hlavně urážky, vulgarismy, rasismus, nevyžádaná reklama a příspěvky, které nesouvisejí s tématem článku.
© Copyright 2003 - 2017 Peter Sedlařík (Galaxie) | RSS | ISSN 1801-2132